Nejlepší způsob jak poznat dokonale Krušné hory

GPS Loc: 50°25'21.658"N, 13°6'56.398"E

V tomto soukromém minimuzeum či rovnou v restauraci Mědník, což jedno a totéž je, si můžeme koupit turistickou známku No.69 _ Měděnec.

Do okruhu 10km můžeme navštívit např:

Bobovou dráhu Kurort Oberwiesenthal
Jelení horu
Přísečnickou přehradu
Hasištejn
Kostel sv. Václava ve Výsluní
Klášterec nad Ohří
Louku vstavačů u Černýše
Kovářskou a letecké muzeum
Kokrháč
Horskou louku u Háje
Přírodní park Údolí Prunéřovského potoka
Sfingy
Přírodní rezervaci Na loučkách, geofond semen borovice bažinné
Lokalitu břízy ojcovské u Volyně
Meluzínu
Mědník
Cyklostezku Kadaň - Klášterec nad Ohří

foto:http://www.horal.dobrodruh.net

V Krušných horách se vždy těžily různé rudy a to na obou stranách hor – v Čechách i v Sasku. Po celých horách se nachází množství štol, větších i menších. Jednou z menších, ale historicky nejstarších je štola nad městečkem Olbernhau s názvem Boží ruka. Zaparkovat můžete na N 50°39,623´ E 013°22,272´ (je tam místo pro cca 3 auta). Dále půjdete lesní cestou ke štole na N 50°39,647´ E 013°21,972´.

Nad Hřebečnou stával nejslavnější cínový důl Krušných hor, důl Mauritius, ve kterém se těžila ruda s přestávkami po celá čtyři století od roku 1545 do roku 1944. Jen ve druhé polovině 18. století důl poskytl přes 1000 tun cínu, rozsah těžby v dobách největší slávy v 16. století byl podstatně vyšší. Lze jej odhadovat na 7 – 10 000 tun.

Navštivte unikátní historickou památku v Krušných horách připomínající tehdejší odhodlání i zradu.



Během víkendu bude k spatření v prostoru Kočičáku obnovené a zpřístupněné objekty opevnění, historická technika, výstava uniforem, výstroje a výzbroje, atrakce pro děti, VIP stan pro sponzory a občerstvení pro veřejnost.
Součástí areálu je i nově otevřená Naučná stezka Kočičák.

Sedm kilometrů od Potůčků najdeme Krušnohorské železniční muzeum.

Pouhých 6 kilometrů od tohoto muzea leží další zajímavost Krušných hor, tou je přečerpávací elektrárna Markersbach

Více na www.krusnohorsky.cz

Na konci 19. století, přesně 1. července 1889, začalo v Rittersgrün období železnice.



Tohoto dne přijel první plánovaný vlak Pöhlwassertalbahn z Grünstädtel do Oberrittersgrün. Celých 82 let byla udržována vlaková doprava "vláčku" a provoz byl na trase v Pöhlwassertalu zastaven 26. září 1971. Po deseti letech se stal vlak, mezi obyvateli láskyplně nazýván "Pohler Pussel", součástí průmyslových dějin obce. Úzkokolejka nesloužila jen k přepravě osob, ale i jako důležitý a spolehlivý dopravní prostředek pro místní průmysl.

Abertamy v Krušných horách připravují zpřístupnění dolu Mauricius u Hřebečné. Důl Mauricius, neboli Zadní Hengst vznikl v roce 1544 a fungoval bez přestávky celých 300 let. Patří k nejzachovalejším středověkým stříbrným dolům v regionu. Jeho výjimečnost je také předpokladem pro možný zápis na seznam památek UNESCO. Důl Mauricius je unikátní především díky tomu, jak zůstal zachován. Ještě dříve však byly známy rudné žíly na tzv. Předním Hengstu, (Červená jáma). Více o tomto dole se dozvíte na krusnohorsky.cz ,

Popisované místo objevíme zde

Vzdušnou čarou pouhé 4 km od Mníšku leží skanzen v Seiffenu.

Skanzen byl otevřen roku 1973 jako součást muzea hraček v Seiffenu . Je chápáno jako národopisně-historické muzeum, které dokumentuje v různých objektech - domech, dílnách a komplexech budov každodenní život v Krušných horách v 19. a počátku 20. století.

Těžištěm koncepce je krušnohorská výroba dřevěných předmětů a zvláštnosti dílen, strojů a technologií krušnohorské výroby hraček - centrem je tu pak dochovaná soustružna profilovaných prstenců z r. 1760.

Popisované místo naleznete na  

Na pláni vedle horského hotelu Lesná vyrůstá hrubá stavba příštího Krušnohorského muzea tradic. Pustili se do něj tamější patrioti, kteří chtějí vrátit život do hor.

Popisované místo objevíme zde

Hřebečná (původně Hengst, později Hengstererben) byla založena jako hornická osada na bohatém cínovém ložisku, které bylo podle některých údajů dobýváno již ve 14. století.

Podkrušnohorské technické muzeum - Julius III je další památkou z kraje, která by se za určitých okolností a pokud vyjdou plány mohla do tří let ocitnout na prestižním seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

V roce 2003 vzniklo na bývalém dole Julius III Podkrušnohorské technické muzeum s hlavním zaměřením na historii dobývání a zpracování uhlí v centrální části severočeské hnědouhelné pánve. Specifickým cílem je vytvoření zóny průmyslových a technických památek podkrušnohorského regionu, zejména z oborů hlubinného a povrchového dobývání v hnědouhelných pánvích severozápadních Čech, úprava a užití uhlí, chemický průmysl, zvyky, obyčeje a tradice spojené s hornickou prací, životem a obnovou krajiny narušené důlní činnosti.