Nejlepší způsob jak poznat dokonale Krušné hory

Tato hádanka bude zřejmě asi nejtěžší, není divu. Toto jezírko na žádných turistických mapách nenajdete, ani mapy od Seznam.cz si s ním neumí poradit. Kdo nám ho může přiblížit jsou jen satelitní mapy od Google. Snad nápovědou bude to, že neleží v Čechách, ale jen 5 km od hranice. Je to opravdu krásné jezírko, vsazené do zdravých (pro neználky Krušných hor) lesů.
Nejsou Krušné hory hezké ??



Krušné hory mají různá nepoznaná zákoutí, právě k jejich poznání jsou tyto stránky určeny.

Jinak jsou Vám nabízeny na těchto stránkách fotoseriály Přehrady, rybníky, jezera," louže" v Krušných horách.

Pro svou krásu si jezírko zaslouží více pohledů.

Tento pomalu chátrající kostelík najdeme v malé vísce, která byla roku 1959 připojena k dnes již neexistující vesnici, místo níž najdeme přehradu.

Tím pádem téměř zanikla i popisovaná víska. Při posledním sčítání v roce 1991 zde žilo devět obyvatel a jen tři domy byly trvale obydleny, ostatní byly rekreační objekty. V dnešní době zde najdeme, již mimo zmíněného kostelíku, tři objekty.

Kde najdeme tento přechod?

Je určen pro pěší a cyklisty.

Jak již bylo v předešlé hádance č.14 zmiňováno, díky Schengenské smlouvě můžeme dnes přejít hranici vlastně kdekoliv. Jenže, zvláště v chomutovském okrese, odkud pochází tato hádanka, tvoří pomyslnou hranici mezi Českou republikou a Německem téměř v celé délce několik potoků. Tudíž je problematické překročit hranice suchou nohou. Proto k rozšíření obzorů je i tato hádanka.

Malou nápovědou bude určitě malebný kostelík, který leží na německé straně asi jen 100 m od samotného pěšího přechodu.

Je jasné, že v dnešní době můžeme přejít hranice s Německem, kde se nám zamane. Přesto jen pro přípomenutí, nejznámější hraniční přechody po celé délce s Německem nalezneme zde .

Zároveň potěší, když člověk objeví zase něco nového a hezkého, čímž je míněn právě tento přechod.

K půvabné lávce vede z Půlnočního království zarostlá pěšinka, objevíme-li se v království krále Miroslava, zjistíme že z neposekané pěšinky je posekaná široká cesta, i lavičky jsou pro znavené turisty připraveny.

Popisované místo objevíme zde

Stejně jako v minulé hádance je i tentokrát smyslem seznámit Vás s dalším rybníčkem.

Přátelé, milovníci, obdivovatelé i ti co ještě Krušné hory neznají .

Objevil jsem další hádanku.
Přiznám se, že jsem byl na tomto místě byl poprvé, přitom se jezírko nachází jen 50 m od frekventované cyklostezky. V době mé návštěvy bylo jezírko zpola prázdné, či zpola plné (záleží jak se na to optimisticky díváme ), na březích totiž probíhá jejich zpevňování kameny. Jezírko má dva přítoky.

Popisované místo naleznete na     
Doufám, že nečekáte hádanku typu, jak se jmenuje tato lama? Ani nevím jestli je tato hádanka lehká či těžká, ale určitě bych ji bral jako námět na hezký cyklovýlet z Chomutova.
A výlet by to neměl být tak dlouhý, cesta tam i zpět by se měla vejít do 55km .
Každá hádanka buď ukazovala přírodní útvary, či lidské stavby, tak tentokrát jsem vybral něco živého.

Přátelé, pro ty, kteří chtějí krušnohorsky myslet, žít a dýchat tu máme zase jednu hádanku, která vznikla na popud Káji Paula, jenž je i autorem obrázků.

Stavbu najdeme v chomutovském okrese.

Malá nápověda je taková, že k tomuto objeku nemůžeme přijít kdykoliv, pak bychom porušovali určitá pravidla.
Tak kdepak to najdeme?

Popisované místo naleznete na     
Tato hádanka nebude tak těžká , chce jen dokázat , že Krušné hory opravdu nabízí spoustu krásných výhledů a hezkých námětů na výlety..
V součastnosti je to odlesněný kopec pyšnící se výškou 842m a dalekým výhledem, při příznivých povětrnostních podmínkách dohlédneme na Ještěd . Na vrcholu je triangulační kámen, jenž zde byl umístěn již kolem roku 1860.
Za třicetileté války zde též pobývala švédská vojska, aby v roce 1640 vyplenila blízkou vesnici .
Je zajímavé že ze širokého okolí není tento kopec vidět.

Popisované místo naleznete na     
Výzkumná plocha se nachází v Krušných horách v okrese Chomutov.
Tento lesní porost byl vybrán pro sledování biochemických procesů ve smrkových ekosystémech pod vlivem kyselých deštů. Je to jeden z mála dospělých porostů, které v Krušných horách přežily ekologickou katastrofu v 70. a 80. letech minulého století. Vědci zde hledají souvislosti mezi charakteristikami živé a neživé přírody aby mohli odpovědět na další otázky o dalším vývoji smrkových porostů v silně znečištěných oblastech.