Nejlepší způsob jak poznat dokonale Krušné hory

Popisované místo



Celá cesta je úžasná, zvolili jsme s dcerou Evičkou kratší okruh, ale i tak se nám trasa moc líbila. Jediné co v nás vyvolalo otazníky, byla zpáteční (nebo závěrečná) cesta zpět do Božího Daru, a to po krajnici silnice, kde byl běžný provoz.

Mapku umístění větrníků v okolí Blatna najdeme na konci článku.

V brzké době se zřejmě dočkáme dalších větrných elektráren, stát by měly nad

Chomutovem v katastrálním území Mezihoří, Zákoutí, Radenov, Šerchov obce Blatno.

Mělo by se jednat o 10 větrníků s celkovým výkonem 20 MW. Obec Blatno usiluje o postavení pouze sedmi větrníků, tři větrníky nedodržují minimální, tedy půl kilometrovou vzdálenost od obydlené zástavby.

Dále můžeme v budoucnu očekávat výstavbu 23 VTE v k.ú. Hora Sv. Šebestiána a Nová Ves u Křimova a 23 VTE v k.ú. Křimov, Menhartice u Křimova, Stráž u Křimova, Nebovazy.

V Krušných horách, které jsou dle větrné mapy "největrnější", jsou v provozu zhruba 800-1000 hodin v roce. Při instalovaném výkonu jedné větrné elektrárny např. 2000KWh (2MW) zjistíme že jeden větrník je schopen vyrobit 2 000 000 kWh. Při dnešních cenách, kdy stát garantuje výkup této elektřiny za 2,34 Kč/ KWh, dojdeme k číslu 4 680 000 Kč.

Chomutovsko "bude rájem".

Popisované místo objevíme zde

V minulých článcích jste si mohli přečíst o větrnících v okolí Blatna , či v okolí Hory Svatého Šebestiána.

I když slovo ráj zní hezky, v tomto případě zní pejorativně ( což znamená hanlivý, opovržlivý, snižující význam slova)

Už počátkem 21 století vznikl termín "Větrná farma Chomutov". Což znamená, že nejvíce větrných elektráren v celé České republice bychom časem měli najít právě v okrese Chomutov.

K dnešnímu dni najdeme na Chomutovsku 3 větrníky nad Loučnou. (úplně první větrníky stojí podél silnice z Klínovce na Boží Dar ) Největší farmy jsou pak nedaleko Rusové a Měděnce, které jsou od sebe vzdálené pouhý jeden kilometr. Další větrné elektrárny (3) stojí mezi Horou Svatého Šebestiána a Novou Vsí .

V budoucím čase můžeme očekávat další větrníky.
Nejčernější vize nám přínáší mapky, kde uvidíme místa, kam chtějí investoři umístit "strašidla". Ve schvalovacím řízení EIA je nyní mnoho desítek dalších VTE. Jsou to farmy poblíž Křimova, Hory Svatého Šebestiána a Nové Vsi a pak na rozlehlých loukách jižně a východně od Přísečnické přehrady. Některé doufejme postaveny nebudou, ať už s nesouhlasem zmíněných obcí nebo proto, že jsou umístěny v bezprostřední blízkosti území Natura 2000 nebo přírodní rezervace Novodomské rašeliniště.

Krušné hory se stávají rájem pro větrné elektrárny. Když se už na ně díváme, někdo s odporem, někdo s potěšením, přečtěme si, jak vlastně fungují. Zároveň je v článku několik odpovědí na otázky ohledně větrníků. I když s některými odpověďmi by se dalo i nesouhlasit.

Vítr vzniká v atmosféře na základě rozdílu atmosférických tlaků jako důsledku nerovnoměrného ohřívání zemského povrchu. Teplý vzduch stoupá vzhůru, na jeho místo se tlačí vzduch studený. Zemská rotace způsobuje stáčení větrných proudů, jejich další ovlivnění způsobují morfologie krajiny, rostlinný pokryv, vodní plochy.

Působením aerodynamických sil na listy rotoru převádí větrná turbína umístěná na stožáru energii větru na rotační energii mechanickou. Ta je poté prostřednictvím generátoru zdrojem elektrické energie. Podél rotorových listů vznikají aerodynamické síly; listy proto musejí mít speciálně tvarovaný profil, velmi podobný profilu křídel letadla. Se vzrůstající rychlostí vzdušného proudu rostou vztlakové síly s druhou mocninou rychlosti větru a energie vyprodukovaná generátorem s třetí mocninou. Je proto třeba zajistit efektivní a rychle pracující regulaci výkonu rotoru tak, aby se zabránilo mechanickému a elektrickému přetížení věrné elektrárny.

Určitě bych chtěl tímto alespoň poděkovat magistrátu za odpověď na můj článek. Ale i po této odpovědi se mi však vkrádá na mysl pár otázek, které jsou reakcí na níže zveřejněnou odpověď MÚ Chomutov.

Tak nám probíhá letní sezona a stále nic. Co je tím myšleno?

autor: RoKro

Krále Šumavy jsem jel poprvé v roce 2001 a to 70km trať, tehdy zvanou krátká, dnes po přidání 45km trati je to ta střední. Zážitek to byl silný a rozporuplný. Počasí vyšlo parádně, trať byla náročná a krásná, do cíle jsem dojel v první polovině. Ale ty šílené masy lidí fakt nemusím, prvních 20km se každou chvíli v trojstupu tlačil každý menší kopeček. Od té doby jsem si říkal, že jestli se tam někdy vrátím, tak jedině na dlouhou, na kterou vyráží dav jen poloviční a je složen z borců zdatnějších a jezdivějších. Jenže k absolvování stovky to chce mít zase trošku víc natrénováno, takže jsem o tom sice rok co rok každou zimu snil, ale na jaře jsem vždy věděl, že na to zkrátka nemám.

Proč Chomutov váhá s podporou cyklobusů?
Nejsou prý dost vytížené a jejich provoz se nevyplatí.
„Doplatky jsou velké a nevyužívá jej tolik lidí. Je pak otázka, jestli takový provoz máme hradit z veřejných peněz,“ říká náměstek primátorky Jan Řehák.
To by se opravdu nenašlo sto tisíc z rozpočtu města na cyklobusy, když peníze na některé jiné sporty se najdou? Tolika penězi totiž přispíval Chomutov společně s Jirkovem na provoz cyklobusů v minulých letech.

Měděnec - Dvacet centimetrů chybějící kolejnice na výhybce u Měděnce v Krušných horách zastavilo vlaky z Chomutova do Vejprt. Trať, která se používá jen o víkendech, je už třetí týden zablokovaná a v úseku mezi Křimovem a Vejprty musí lidé přesedat do autobusů. České dráhy už to stálo přes 100 tisíc korun.

Větrných elektráren přibývá v Krušných horách tempem neskutečným. Někomu se líbí, někoho nechávají větrníky zcela lhostejnými, pro jiné je to noční můra Krušných hor. Víme vůbec něco o jejich parametrech, rozměrech ?
Ještě malý dovětek k mé glose ohledně větrníků v okolí Hory Svatého Šebestiána .
Tyto elektrárny stoji od konce listopadu, s železnou pravidelností se v této oblasti objevuji a zatím jen stojí a stojí aniž by tušily, že když už byly postaveny, tak by se měly točit.