Z hlediska geomorfologického se vlastní Krušné hory dělí na Klínoveckou a Loučenskou hornatinu. Na českém území zaujímají rozlohu 1 607 km2 a náleží do tzv. Krušnohorské subprovincie ( dříve soustavy ), ke které patří mimo Krušných hor také Smrčiny, Slavkovský les , dále Podkrušnohorská pánev, rozdělená Doupovskými horami na část západní a východní a lemovanou při svém jv. okraji sopečnými vrcholy Českého středohoří a nakonec Děčínské mezihoří.

Krušné hory, jejich dlouhý a velmi úzký hřbet, ve vrcholové části zarovnaný do plošiny, vytváří na jihovýchodě zlomový svah, strmě spadající do podkrušnohorské kotliny, zatímco opačným směrem, do Německa, sestupuje zvolna a stupňovitě.

Především v prudkých svazích na českou stranu se vytvořila hluboká údolí potoků, tekoucích velkým spádem do kotliny.

Převážná část Krušných hor na popisovaném území připadá na podcelek Loučenská hornatina a jeho části Přísečnická hornatina, Rudolická hornatina, Novoveská hornatina a Bolebořská vrchovina, na jihozápadě pak i malá část Klínovecké hornatiny, resp. její části Jáchymovská hornatina. Jen nepatrnými výběžky při řece Ohři u Klášterce n.O. sem zasahují Doupovské hory. Z Jáchymovské hornatiny dosahuje nejvyšší výšky Meluzína(1094), která je i nejvyšším bodem celého popisovaného území, dalšími významnými vrcholy jsou Loučná (1019), Vysoká seč (1006) a Milíře(912).

Přísečnické hornatině dominuje Jelení hora (994) , následuje Velký Špičák(965) , Mědník (910), Komáří vrch(906), Rašeliniště (902) a Novoveský vrch (855). V Rudolické kotlině vynikají Medvědí skála (924) , Lesenská pláň (921), Mezihořský vrch(916), Liščí vrch(905), Jedlová (853) a Kamenný vrch (842).
Z nevelké části Novoveské hornatiny je nejvyšší Strážný vrch (762), Bolebořské vrchovině pak kraluje Volyňský vrch (727), významné jsou i Pavlovský Špičák (695) a Hradiště (594). Z výběžků Doupovských hor stojí za zmínku Šumná (541) .

Geologicky je území složeno převážně z rul a svorů krušnohorského krystalinika s četnými vložkami odolnějších hornin, z variských žul a žulových porfyrů, které na mnohých místech vystupují na povrch jako obnažená izolovaná skaliska, případně malá skalní města (Jezerka). Zdejší horniny jsou bohaté na kovonosné rudy, zejména stříbro, cín, měď, železo, olovo, vizmut, kobalt, nikl, lithium a wolfram, v příkopové propadlině na úpatí hor jsou bohatá ložiska hnědého uhlí, které se tu intenzivně těží.

Z vodních toků je pro střední Krušnohoří nejvýznamnější Ohře , i když se území pouze dotýká v jeho jihozápadní části. Přítoky Ohře jsou taky řeka Bílina a Chomutovka . Vzhledemk uhelné těžbě, která zcela změnila přirozený ráz Podkrušnohoří, neústí dnes některé potoky přímo do Ohře či Bíliny jak tomu bylo dřív, ale jsou zachycovány do uměle vybudovaných kanálů, odvádějících jejich vody mimo těžební oblasti. Z větších přítoků Ohře můžeme na popisovaném území jmenovat např.potoky Plavenský, Hornohradský, Pekelský, Bočský, Hučivý, Široký, Podmileský, Průnéřovský a Hačku, do Chomutovky ústí např.Kamenička a Křímovský potok, do Bíliny resp. jejího náhradního toku, potoky Jirkovský, Zámecký, Lužec, Kundratický, Vesnický, Dřevařský a Jiřetínský. Menší část vod ze severozápadních svahů hor odtéká přes hranice do Saska, z větších toků je to např. Bílá a Černá voda, Přísečnice, Načetínský potok (s přítokem Telčský potok) a Svídnice.

Ve středním Krušnohoří je také několik údolních přehrad, z větší části sloužících jako rezervoáry pitné vody pro města a obce v podhůří. Primát drží nádrž Přísečnice (364ha) na stejnojmeném potoce, dále Kyjice (115ha) na Bílině, nahrazující zaniklé Dřínovské jezero, Jirkov (15,8) na Bílině, Křímov (10,4ha) na Křímovském potoku, Kamenička (6ha) na Kameničce a Jezeří (0,68ha) na Vesnickém potoku. Větší rybníky v oblasti nenajdeme, setkáme se tu jen s menšími vodními plochami, většinou na náhorních planinách, jako jsou Starý, Nový, Novoveský, Dřevařský, Rudolický, Kachní či Volárenský rybník; poblíž Chomutova je menší soustava Otvických rybníků , z nichž největší je rekreační Velký, kde je mimo jiné i vlek pro vodní lyže. Evropskou raritou je Kamencové jezero u Chomutova (16,3ha) vzniklé zatopením dolů na kamenec, dnes oblíbené koupaliště.

Rostlinstvo v Krušných horách se za poslední staletí působením člověka výrazně změnilo. Někdejší pralesovité porosty, tvořené smíšenými lesy, které pokrývaly většinu zdejšího území, byly především v souvislosti s těžbou a zpracováním rud vykáceny a nahrazeny smrkovýmí monokulturami. Ty během 20.století nedokázaly odolat průmyslovým imisím a následnému kalamitnímu přemnožení škůdců,vichřicím a námrazám. To vedlo k postupné likvidaci velké části lesů.

Holiny,které na jejich místě vznikly a staly se neblahým symbolem Krušných hor však v poslední době z velké části zmizely. Území bylo totiž systematicky zalesňěno novými odolnějšími druhy dřevin, zejména modříny, smrkem pichlavým, jeřábem aj. Místy se však ještě zachovaly zbytky původních překrásných bučin, zejména ve svazích nad údolími horských potoků. Geologické podloží s kyselými půdami má na svědomí poměrně malou pestrost vegetace. V dochovaných smrkových lesích najdeme různé druhy kapradin a borůvky, na světlinách se hojně rozmnožila statná tráva třtina chloupkatá. V zastíněném prostředí ještě místy roste sedmikvítek evropský, podbělice alpská či chráněný mléčivec alpský. Na vrcholových plošinách se vytvořila rozsáhlá rašeliniště s porosty borovice bažinné, kleče, vrby borůvkolisté, trpasličí břízy, v bylinném patře tu roste blatnice bahenní, kropenáč vytrvalý, brusnice vlochyně, přeslička říční, klikva bahenní , tučnice obecná, rosnatka okrouhlá aj. K největším a nejcenějším patří rašeliniště Novodomské , Polské, Pod Jelení horou, Novoveské, Červené blato aj.

Stále poměrně pestré je zastoupení zvířeny. Z velkých savců zde žije jelen lesní, prase divoké a místy i daněk evropský a muflon, v níže položených partiích s drobnými lesíky žije srnec obecný, zajíc a králík, běžní jsou i křečci, sysli, myšice, rejsci, plši a ježek.
Z šelem se vyskytují liška obecná, kuna lesní a sklaní, lasice, méně již jezevec.

Z dravců můžeme nejčastěji potkat káně lesní a poštulku obecnou, již jen zřídka jestřába a krahujce obecného. Ve výše položených lesích žije např.křivka obecná, hýl obecný, ořešník kropenatý, sýkora uhelníček a parukářka, datel černý, kukačka obecná, některé druhy pěnic, budníček, sova kulíšek nejmenší, výr, postupně se vrací krkavec obecný. Mokřady, rašelinné louky a rybníčky jsou rájem čolků a žab. Z hadů je nejhojnější zmije obecná , velmi vzácná naopak ještěrka živorodá. Bohatě je zastoupen i hmyz, především různí tesaříci, střevlíci, pestrá je i fauna motýlů.

Experience the best online bonus casino with slot machines online, roulette online and video poker kostenlos.