Krušné hory   Krušnohorsky myslet, žít a snít

13. září 2009   Charakteristika Krušných hor  

Oblasti: | Komentáře: zatím žádný | 1 121 x přečteno

Tisícovky a Krušné hory

  • Božídarský Špičák ( 1115 )

    Částečně zalesněná čedičová kupa ( nejvyšší v ČR ) se zbytkem lávového příkrovu. Na jz. svahu bývalý kamenolom šedočerného, téměř celistvého čediče. K úpatí hory vede červená turistická značka.
  • Zaječí hora (1008 )

    Zaječí hora, někdy též nazývaná Zaječí vrch, nejvyšší vrchol Přebuzské hornatiny. Nachází se tři kilometry severně od Nových Hamrů, nejzápadnější tisícovka České republiky. Jedná se o žulový suk ve tvaru kupy s plochým temenem. Vrchol je zalesněn smrkem, s četnými pasekami a částečnými výhledy, které ovšem postupně zarůstají. Na vrcholové plošině se vyskytují četné valy z kamenů, hlíny a zbytků pařezů, jež jsou pozůstatkem po plošné těžbě dřeva na konci 20. století. Tyto nepůvodní útvary na některých místech dokonce převyšují nejvyšší přirozený bod, který leží přímo u geodetického bodu. Poblíž vrcholu se nachází posed.

  • Blatenský vrch ( 1043 )

    zalesněný vrch s kamennou , částečně dřevěnou 21 m vysokou rozhlednou postavenou roku 1913. prochází jím naučná stezka Horní Blatná – Vlčí jámy. Na severovýchodním úbočí umístěna školka pro ověřování odolnosti různých druhů jehličnanů proti emisím z tepelných elektráren

  • Nad Ryžovnou ( 1053 )

    Nad Rýžovnou nazýváme plochý vrchol s výraznějším severním svahem ležící 0,5 kilometru jihovýchodně od osady Rýžovna. Je tvořen zbytky lávového příkrovu, na severním svahu se nacházejí malé lomy a balvany. Celá vrcholová partie byla dříve porostlá smrkovým lesem, od roku 2006 v západní části vrcholu velké paseky, níže se rozprostírají rozsáhlé louky a pastviny. Na vrcholu je geodetický bod. Nejvyšší místo i jeho okolí dříve zcela bez výhledu, od roku 2006 dobré výhledy především západním směrem, v blízkosti najdeme salaš Ryžovna,

  • Tetřeví hora ( 1006 )

    Tetřeví hora je plochý vrchol ležící dva kilometry severovýchodně od Rýžovny. Je součástí nepříliš členitého hřbetu mezi Černým a Zlatým potokem. Vrcholová plošina je porostlá smrkovými lesy různého stáří, v okolí vrcholu jsou rozsáhlé paseky s mladými stromky chráněné lesáckými oplocenkami. Na okraji vrcholové plošiny je geodetický bod.

  • Plešivec ( 1028 )

    Čedičová kupa s osmibokou 16 metrů vysokou rozhlednou z r. 1895. V r. 1908 přistavěn horský hotel. V prosklení oken jídelny jsou znaky horských měst Krušnohoří. Na sv. Úpatí je Švýcarská bouda, rázovitá stavba v alpském stylu. Na vrchol vede zelená, červená i žlutá turistická značka.

  • Nový rok (1004 )

  • Dub ( 1000 )
    Názvem Dub je označován hřeben se dvěma vrcholy ležící jižně od Božího Daru. Jedná se o zalesněný hřeben se strmými svahy, který je na severu oddělený mělkým sedlem od Neklidu. Nejvyšší místo je zcela bez výhledu, částečné rychle zarůstající výhledy se otevírají západním směrem z jižněji položeného vedlejšího vrcholu Dub. V severní části hřebene se nachází areál Jahodová louka se závodními lyžařskými tratěmi.

  • Na Neklidu ( 1099 )

  • Klínovec ( 1244 )
    Nejvyšší hora Krušných hor. V roce 1817 postavena dřevěná vyhlídková pyramida, nahrazena roku 1838 otevřenou glorietou, která r.1 868 lehla popelem. Od roku 1884 zahájen provoz nové zděné vyhlídkové věže, která se zachovala dodnes.

    Koncem 19. století postaven přízemní hostinec. Roku 1929 budova zčásti vyhořela. Dnešní dominantou vrcholu je 80m vysoká telekomunikační věž. Přístup na vrchol kromě silnice také sedačkovou lanovkou z Jáchymova.

  • Černý vrch ( 1012 )

  • Černá skála ( 1129 )

  • Na skalách ( 1036 )

  • Meluzína ( 1094 )

    Jeden z pěti vrcholů masivu Klínovce, amfibolitová sklaní skupina, dnes zcela odlesněn. Na úpatí kopce je zelená turistická trasa.

  • Macecha ( 1113 )

    Macecha je plochý vrchol ležící 1,5 kilometru jižně od Háje. Jedná se o nevýrazný strukturní vrchol, součást hřbetu Klínovce, od něhož je oddělen mělkým sedlem (1 099 m n.m.). Na severozápadním svahu je lyžařský vlek od chaty Nástup (délka 370 metrů, převýšení 90 metrů). Vrchol je zalesněn smrkem, na svazích se rozkládají osázené paseky. Z vrcholu ani jeho nejbližšího okolí není žádný výhled.

  • Křížová hora ( 1024 )

  • Loučná ( 1019 )

    Loučná je velmi plochý dvojvrchol ležící 2,5 kilometru jihovýchodně od obce Háj. Jedná se o zbytky zarovnaného povrchu. Severní část je asi o jeden metr nižší než jižní, přičemž obě jsou navzájem odděleny mělkým sedlem. Území je téměř kompletně odlesněno a osázeno sazenicemi smrku, borovice a javoru, pouze místy zůstaly zachovány zbytky starších smrkových porostů. Z některých míst vrcholové plošiny se otevírají částečné výhledy. Geodetický bod leží přibližně v nejvyšším místě (v současnosti uvnitř lesácké oplocenky s výsadbou stromků).

  • Vysoká seč ( 1006 )
    Vysoká seč je extrémně plochý vrchol ležící 3,5 kilometru jižně od Kovářské. Jedná se o nejvýchodnější krušnohorskou tisícovku. Celý plochý vrchol je rozčleněn pásy vyoraných pařezů, hlíny a kamení (pozůstatků po těžbě dřeva), které zřejmě v některém místě převyšují přirozený nejvyšší bod na okraji zbytku smrkového lesa (geodetický bod).

  • U Pastviště ( 1009 )

  • Fichtelberg (1214

    Nejvyšší bod saské části Krušných hor. Meteorologická stanice od r. 1916. Po vyhoření starší horské boudy postaven v r. 1967 velký restaurační komplex s 42 m vysokou telekomunikační a vyhlídkovou věží. Z Oberwiesenthalu vede na vrchol kabinková lanovka. Sáňkařská dráha, skokanské můstky, osvětlené sjezdové a vynikající běžecké tratě

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (Nehodnoceno)
Loading ... Loading ...

Co by Vás mohlo zajímat



Odpovědi


6 × 7 =




© 2009 Krušné hory Krušnohorsky myslet, žít a snít.