České středohoří na kole

Díky své lenosti pokukuji po ranní obloze a doufám, že to nebude na kolo. Kdyby to bylo bez zatažené oblohy, malinko fotogenické a já bych nevyrazil, byly by zase výčitky. Pro svou lenost bych snad akceptoval i povodně.

Stejně obdobné to bylo při podařeném výletu po Doupovsku a Poohří.

Sever a západ Čech – to je pro spoustu z nás utkvělá představa, že je to jen samá díra a šachta, nuda a šeď. Opak je však pravdou. Ať už je to výše zmiňovaný výlet po okraji Doupova a Poohří, či po části východního Českého středohoří.

Díky tomu, že železnice v Podkrušnohoří vede od Chebu po Děčín, byl tento cyklovýlet koncipován do hlubokého Podkrušnohoří, což značí výlet do Českého středohoří. Pomyslným startem byl Most, cílovou stanicí bylo železniční hlavní nádraží Ústí nad Labem. A mezi těmito dvěma styčnými body lze na kole probrouzdat něco krásného. Navíc, když si na trase určíme pár výškových bodů – výšlapů, které se nám poté odmění ač v polohorách, téměř nebetyčnými výhledy.

Z Chomutova vlakem do Mostu, pak se připojil kamarád, byl mi tak trochu průvodcem. Itinerář byl sice precisně připraven, cílem bylo několik vyhlídek a zřícenin. V Českém středohoří jich je totiž spousta. Ale cestovní deník se měnil díky průvodci.

Výšlap na Solanskou horu kam ani mapy neznají cestu, přitom existuje, pak další výšlap na Hrádek, krásný výhled ze zříceniny. Další podívaní bylo z Košťálova, kam vedla snazší cesta přes Sutom a do Velemína, kde kamarád pádil zpět do Mostu, já směr Dubice a na krásnou terasu hospody s pohledem z Dubiček na meandrující Labe, poté do Ústí a vlakem domů, do Podkrušnohoří, do Chomutova, do Besedy..

Solanská hora, v mnoha pramenech mylně nazývána jako trojvrcholová (druhý vrch se nazývá Dlouhý vrch a třetí Krtín (používaný název je i Trtín) je součástí Kostomlatského středohoří, které představuje nejvyšší část celého Českého středohoří.

Solanská hora je vysoká 638 metrů a je poměrně turisticky opomíjena, přestože je z ní krásný výhled do okolní krajiny. Na vrchol totiž nevede žádná cesta, která by byla na mapách značena, přesto se lze tam dostat hned několika cestami, na hřebenu mezi Solanskou horou a Dlouhým vrchem je pohodlná lesní pěšina.

Hrádek jsou dnes to jen zbytky věžovité brány. Vystoupáním na čedičový vrch, po cestě otáčející se kolem kopce se však odměníme nádhernými rozhledy po kopcovité krajině Českého středohoří.

Košťálov jest skalnatý čedičový vrch se zbytky hradu nad Třebenicemi, odkud je nádherný rozhled po okolní krajině. Hrad s velkou kvádrovou oválnou věží byl vybudován asi na počátku 14. století jako centrum pro správu majetku kláštera sv. Jiří na Pražském hradě. Hrad je poprvé písemně doložen k roku 1372. S nástupem husitství získali hrad i s dalším klášterním majetkem Kaplírové ze Sulevic. Hrad byl však pro majitele nepohodlný a proto si nechali u vsi Koštálova postavit dvě tvrze. Hrad byl opuštěn a chátral. V období třicetileté války je již uváděn jako pustý. Bohaté archeologické nálezy z této lokality je možno spatřit v Muzeu českého granátu v nedalekých Třebenicích. Vhodnější přístup je však od Sutomi, nikoliv od Třebenic.

Zpestřením je před Sutomí další zřícenina hradu Skalka se stejnojmenným zámkem, kde nachází v současnosti ve 2. patře obrazová galerie Českého středohoří a okolních hradů.

Těsně před Dubicemi, potažmo Dubičkami můžeme na chvíli opustit cyklotrasu a navštívit jen osm set metrů vzdálenou ocelovou rozhlednu Radejčín .

Vyhlídka z Dubiček to může být taková krásná tečka dnešního poznávání, kde si na terase restaurace u kostelíku Sv. Barbory vychutnáme občerstevení při pohledu na meandrujcí Labe okolo vrchu Deblík. Pak už je to povětšinou jen sjezd do cílové stanice, do Ústí nad Labem.

U tohoto cyklovýletu máme vlastně z Velemína dvě varianty, ta snazší je sjet dlouhým pozvolným klesáním Opárenského údolí, kde se můžeme občerstvit v Černodolském mlýnu a navštívit vinařskou oblast tohoto kraje což jsou Velké a Malé Žernoseky. Přes Labe se dostaneme přívozem a poté již jen pohodovou, rovinatou cyklostezkou do 18 km vzdáleného Ústí nad Labem. Za zmínku ještě stojí před samotným krajským městem návštěva zdymadla TGM na Střekově.

Tou druhou, o něco těžší je pokračovat přes Bílý Újezd. U tohoto stoupání se nám potvrdí, že celý výlet byl celkem vlnitý, je to prostě středohoří. Na oplátku s nám odmění jak parádním výhledem na meandrující Labe v Dubičkách z terasy místní restaurace, tak půl kilometru od silnice si můžeme zajet ještě na rozhlednu Radejčín.