Obnova vyschlých rašelinišť v česko-německém pohraničí

Zástupci německé i české strany v německé obci Satzung potvrdili záměr revitalizovat na 230 hektarů rašelinišť. Evropská unie na stavbu malých hrází či zasypávání odvodňovacích příkopů přispěla více než milionem eur (asi 24,9 milionu korun).

Na zachování přirozené funkce rašelinišť, tedy zadržování vody na hřebenech hor, spolupracuje Ústecký kraj se saským zemským ministerstvem životního prostředí. „Dnes jsou zbytky rašelinišť v Krušných horách i s jejich výjimečnými rostlinami téměř vyschlé. Svou přirozenou funkci jako zásobárna vody nemohou plnit,“ uvedla náměstkyně saského ministra životního prostředí Anita Domschkeová. Se systematickým odvodňováním horských rašelinišť začali němečtí zemědělci přibližně před 300 lety, zdůraznila.

Na německé straně nyní bude vybraná firma zasypávat odvodňovací příkopy a stavět malé dřevěné hráze na přibližně 220 hektarech rašelinišť, na české straně asi na deseti hektarech.

„Menší rozloha byla způsobena… omezeními a pro větší plochu bychom nestihli zpracovat posudek dopadů projektu na životní prostředí,“ řekl náměstek českého ministra zemědělství pro lesní hospodářství Radek Braum.

Projekt, jenž byl plánován od roku 2010, přinese nezbytné prostředky do oblasti mezi Satzungem a českou Horou Svatého Šebestiána. Do konce roku 2014 chtějí projektoví partneři stihnout na odvodňovacím příkopu dlouhém 1700 metrů postavit kolem osmi desítek hrází o výšce od čtyř do šesti metrů. Prkenné hráze budou z obou stran zasypané rašelinou. Mají také pomoci chránit okolní obce před povodněmi.

Z dotací budou financovány také výstava, která bude putovat po českém i německém pohraničí, exkurze a na konci projektu také odborná konference. Podobně začal Ústecký kraj s jinými projektovými partnery pracovat na obnově rašelinišť v okolí Cínovce na Teplicku.

Původně byla oblast určená k revitalizaci zakrytá rašeliništi asi z poloviny, na německé straně hranice jich zbylo velmi málo kvůli více než 180 kilometrům odvodňovacích struh. Nezničených je jen asi šest hektarů.

„Na české straně odvodňování začalo o něco později, asi 45 procent plochy je ještě v původním dobrém stavu,“ řekl Ingo Reinhold ze Státních lesů Sasko. Negativně na spodní vodu v rašeliništích dříve působily i kyselé deště.

ČTK