Krušné hory   Krušnohorsky myslet, žít a snít

21. dubna 2017   Železnice, lanovky  

Oblasti: | Komentáře: zatím žádný | 118 x přečteno

Moldavská železnice aneb krátké připomenutí dráhy pod Bouřňákem

Tato pozoruhodná železnice byla postavena společností Pražsko-duchcovské dráhy v několika etapách mezi roky 1876 – 1884. Součástí sítě Pražsko-duchcovské dráhy byla železnice z Prahy přes Slaný, Louny a Obrnice do Mostu, resp. Bíliny.

Poslední, bohužel velmi nepříjemnou událostí, je výluka horní části moldavské železnice mezi stanicemi Dubí a Moldava v Krušných horách. Ta je zapříčiněna sesuvem svahu a narušením geometrické polohy svahu na náspu mezi mikulovským tunelem a mikulovským viaduktem. Pro cestující do/z Mikulova, Mikulova-Nového Města a Moldavy v Krušných horách je v rámci výlukového jízdního řádu železniční tratě č. 135 zavedena náhradní autobusová doprava ze stanice Osek město. Cestující do Hrobu a Dubí mohou využívat vlaky.

V prosinci roku 1884 přijel na Moldavu první nákladní vlak s uhlím – uhlí a přeprava nákladů do Saska byly ostatně hlavní příčinou stavby. V květnu 1885 byla zahájena všeobecná doprava – kromě nákladních tak začaly jezdit také osobní vlaky, přičemž na Moldavě fungoval celní úřad. Stavba, prováděná v nelehkých podmínkách po krachu na burze v roce 1873, společnost Pražsko-duchcovské dráhy značně vyčerpala. Nedostatek financí ovlivnil její trasování, které se muselo obejít bez dlouhých úseků, kterými by koleje nabraly potřebnou výšku. Proto je její nejnáročnější úsek z Hrobu veden do Dubí krátkou cestou stoupáním a v Dubí je úvrať, na které vlaky mění směr jízdy, aby se vzápětí vydaly dalším náročným stoupáním úbočím vrcholu Pramenáč do Mikulova a Nového Města.

Dnes koleje moldavské železnice začínají na novém mosteckém nádraží, odkud pokračují přes mostecké seřaďovací nádraží průmyslem poznamenanou krajinou do Louky u Litvínova, kde se křižují s tratí Litvínov – Oldřichov u Duchcova. Za stanicí Louka u Litvínova se koleje začínají pomalu přimykat blíže ke Krušným horám, podle kterých vedou do stanic Osek město a Hrob. Z Oseka města koleje také začínají pozvolna stoupat, před Hrobem se objevují první viadukty. Další, tentokrát hodně vysoký viadukt následuje za hrobskou stanicí, a po jeho přejetí koleje začínají hodně stoupat do úvraťové stanice v Dubí. Na tomto nádraží se mění směr jízdy a po dalším stoupáním koleje dorazí do zajímavě řešené zastávky, ležící vysoko nad stejnojmennou obcí. Další cesta vede tunelem, postaveným ve tvaru písmene S, aby se stavbaři vyhnuli zdejším středověkým důlním dílům, a přes vysoký mikulovský viadukt dospěje k rovně vedenému a kratšímu novoměstskému tunelu. Ze zastávky Mikulov-Nové Město už je stoupání mírné a do konečné na moldavském nádraží to není daleko. Lze napsat, že i když moldavská železnice je úctyhodným technickým dílem, je její spojení se zdejší krušnohorskou přírodou dokonalé. Jezdí jej obdivovat návštěvníci od nás i ze zahraničí.

Kromě přepravy nákladních vlaků moldavská železnice zpřístupnila zdejší oblast Krušných hor nejen každodenním cestujícím, jedoucím do školy nebo do zaměstnání, ale také turistům. Zejména v zimním období byly vypravovány speciální vlaky pro turisty. Od května 1945 bylo přerušeno spojení z Moldavy přes hranici do Německa, koleje byly demontovány. Dříve vlaky končily v Hermsdorf-Rehefeldu, od roku 1972 končí v Holzhau. Na německé části moldavské železnice chybí kromě kolejí pouze menší mostek, trasa je zachována. Na našem území byla železnice v padesátých a šedesátých letech využita pro návoz materiálu pro stavbu Flájské přehrady, z moldavského nádraží vedla na staveniště nákladní lanovka. Od devadesátých let slouží především osobní dopravě, v létě jsou upravenými přípojnými vozy dopravována kola, v zimě jde o nejvýhodnější a nejspolehlivější dopravu do Krušných hor – nejsou problémy se sjízdností jako u zdejších klikatících se silniček, není třeba hledat místa k parkování a prakticky ihned po vystoupení z vlaku lze nasadit lyže a vyrazit. Dobře dostupné jsou sportovní areály na Bouřňáku, Novém Městě a na dalších místech.

K moldavské železnici mají vztah i osobnosti z historie – např. paní Hana Benešová, manželka prezidenta Dr. Edvarda Beneše, která se narodila ve strážním domku mezi Osekem a Hrobem, nebo spisovatel Adolf Branald, který těsně před druhou světovou válkou pracoval jako výpravčí na moldavském nádraží.

V roce 2015 se konaly oslavy 130.výročí moldavské železnice, k výročí byla Českou poštou vydána poštovní známka. Z Teplic v Čechách se vydal oslavit uvedené výročí vlak s parní lokomotivou 423.0145 a historickým poštovním vagonem, z Mostu pak historické motorové vozy M 131.1. V Louce u Litvínova se obě soupravy spojily a vyrazily na další cestu za programem, který byl připraven ve stanicích Osek město, Dubí a Moldava. Z Moldavy bylo možné autobusem navštívit Flájskou přehradu. Další zajímavá jízda byla uspořádána v září 2016, kdy se historické motorové vozy 831 vydaly na cestu z Ústí nad Labem do Moldavy, kde byl návštěvníkům promítnut dokumentární film o moldavské železnici, který vznikl za podpory Ústeckého kraje a řady obcí. Součástí programu byly také komentované prohlídky budovy moldavského nádraží, které obec Moldava odkoupila a postupně zde provádí opravné práce.

Nezbývá, než doufat v brzké provedení všech potřebných oprav a zavedení standardního železničního provozu. Ústecký kraj i jeho obyvatelé moldavskou železnici potřebují. Pro všechny zájemce o moldavskou železnici je k dispozici FB portál Moldavská železnice, který je denně aktualizovaný. Kromě aktuálních informací přináší fotografie současného i dřívějšího provozu, včetně archivních fotografií. Informuje o železničních akcích na české i německé straně Krušných hor a věnuje pozornost i dalším železnicím na obou stranách hranice. Těšíme se na Vaši návštěvu.

https://www.facebook.com/Moldavská-železnice-Most-Moldava-v-Krh-1544928782503346

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (Nehodnoceno)
Loading ... Loading ...

Co by Vás mohlo zajímat



Odpovědi


+ 5 = 9




© 2009 Krušné hory Krušnohorsky myslet, žít a snít.