Výlet začíná klasicky, vlak má zpoždění. Naštěstí se nejedná o dny, ale jen hodiny, pak se musí improvizovat. Použili jízdenku Egronet, člověk ušetří avšak musí si na ni napsat své jméno. Zjistil jsem že nemám občanku. Průvodčí ji může vyžadovat pro ověření právě při koupit Egronetu. Ale vše je zároveň o lidskosti, když jsem poprosil laskavým, milým, mým hlasem průvodčí, že díky zpoždění musíme až do Sokolova i když místenky na kola byly jen do Varů. Bez problémů, doprovázela nás příjemná průvodčí. Avšak ani cesta že Sokolova do Kraslic nebyla košer, byla výluka, takže kola sem _ kola tam do autobusu.
Při životě mě drželo, že se blíží ochutnání široko daleko nejlepších piv. Pivo Krušnohor v Tisové nad Kraslicemi. Den bez plánování pokračoval, vyrazili jsme od pivovaru směr Bublava nikoliv klasicky po asfaltu ale po modré. A zas jak neználci, neumíme se držet modré. Naštěstí jen chvilku bloudili.
Ubytování na Bublavě na celý týden, tolik muziky za tak málo peněz ještě nezažil, a to už pár ubytování po horách poznal.
Krušnohorská pouť za odpočinkem a poznáním byla ukončena cyklovýletem z Bublavy na Boží Dar, vzdálené od sebe asi 50km přitom 40 kilometrů bylo ujeto bez poznání asfaltu. Parádní cesty a cestičky pro kolo se v těch horách dají najít.A poté návrat s cyklobusem do Chomutova v pozdních odpoledních hodinách.
A mezitím? Týden nejvyšší blaženosti, kdy jsem si připomněl dlouho nenavštívená místa a objevil nová zákoutí, nové tajemnosti v tomto koutu Krušných hor.
Zkuste si otestovat, jestli znáte Krušné hory a kde, že jsem se to mohl všude potulovat. Někdy pěšky, někdy na kole, ale vždy jak se říká na pohodu.