Krušné hory   Krušnohorsky myslet, žít a snít

Krušné hory Krušnohorsky myslet, žít a snít

01. prosince 2005 Obce a místa

Oblasti: | Komentáře: zatím žádný | 1 234 x přečteno

Loučná pod Klínovcem, druhé nejmenší město v Čechách

Loučná, německy Bóhmisch Wiesen-thal, leží SSV od Klínovce na pravém břehu potoka Polava, tvořícího přirozenou hranici se SRN. Její nadmořská výška je 865 m a patří tak k nejvýše položeným obcím Chomutovska. Ještě výše leží Háj, který k ní byl připojen roku 1949. Tehdy přešla Loučná z okresu Jáchymov do okresu Karlovy Vary – okolí a v roce 1960 do okresu Chomutov. V polovině 70. let byly k Loučné připojeny i České Hamry s Výsadou a od r. 1986 patřila Loučná i s uvedenými osadami k Vejprtům.

Spádové oblasti :

Háj I

Své nynější jméno dostala obec až roku 1947 a bylo odvozeno z německého názvu, který v překladu znamená České luční údolí. Označení Český ji odlišovalo od protějšího Oberwiesenthalu.

Ves Wiesenthal byla založena pravděpodobně již ve 14. století, i když prvně je zmiňována až v roce 1431, kdy si Aleš a Vilém ze Šumburka rozdělovali perštejnské panství. Aleš dostal hrad Perštejn a 14 vesnic, mezi nimiž byla i „polovina Wizenthal“. Zápis z r. 1449 vsak již uvádí „puol Wizinthale pustého“. Vesnice zřejmě dočasně zpustla za husitských válek. Roku 1528 vsak byla již opět osídlena. Hlavním podnětem rozvoje se zejména ve 2. polovině 16. století stal rozmach hornictví. Hamr zde byl postaven již kolem roku 1455.

Na protilehlé levé straně potoka byl Unterwiesenthal a od r. 1526 i Oberwiesenthal. Ten se postupně tak rozrostl, že brzy svým významem překonal oba dolní Wiesenthaly. Byl tam postaven i kostel, sloužící určitou dobu obyvatelům všech tří Wiesenthalů i Stolzenhainu, dnešnímu Háji. Všichni byli tehdy evangelíky.

V r. 1525 byla zde vytýčena hranice mezi Saskem a Čechami a o dva roky později byla Loučná povýšena na město. V polovi
ně 50. let vsak musel Kašpar Šlik odstoupit králi svůj majetek, mezi nějž patřil i dvůr v Loučné. Ten byl připojen k panství Přísečnice, které královská komora rovněž převzala. Teprve po opakovaných žádostech Kašparových synů propustil král roku 1574 panství Hauenstein – Himmelstein a tím i „ve Vizental popluží“.

V té době jíž stál na kopci mezi Loučnou a Hájem jejich vlast ní kostel. Byl tam ale vystaven nepřízni počasí a brzy zchátral. V roce 1601 byla Loučná povýšena Rudolfem II. na horní město, dochovalo se ale až privilegium císaře Matyáše z roku 1612. Je v něm vsak uvedeno „…obci Wiesenthal na české straně potvrzujeme a polepšujeme milosti a svobody, které jí již byly potvrzeny naším bratrem Rudolfem II. dne 4. 8. 1601…“. Dne 3. října 1616 dostala Loučná od císaře i svůj městský znak. V listině je uvedeno, že tento znak je znovu propůjčen. Slovo znovu naznačuje, že Loučná již dříve znak měla.

Církevní poměry se v Loučné změnily až za třicetileté války. Pronásledovaní evangelíci se uchylovali na saskou stranu a ti, kteří zůstali, museli přestoupit na katolickou víru. Kostel se stal filiálním ke kostelu v Božím Daru a božídarský farář musel sem chodit konat oddavky, křty, zaopatřovat nemocné atp., což v zimě bývalo hodně obtížné.
Třicetiletá válka rozvoj Loučné zastavila. Roku 1640 ji vojska generála Bannera vydrancovala a vypálila, báňská činnost tu ustala. Město se pak vyvíjelo jako nevýznamné řemeslnicko – obchodní středisko, těžící z obchodu se Saskem.

Dopad války ukazuje i berní rula. Roku 1654 tu bylo podle ní jen 16 obývaných usedlostí a 11 dalších bylo pustých. Byl tu řezník a jeden puškař.

Že obec na tom byla opravdu špatně, ukazuje i skutečnost, že jí byl r. 1647 prominut na několik let poplatek z lesů, aby si mohla postavit kostel, školu a obnovit dolování. Kostel Obrácení sv, Pavla byl však postaven až v letech 1731 – 37. Byla to prostá barokní stavba z lomového kamene s čtverhrannou věží. Stál uprostřed obce a r. 1760 se stal farním. Nová barokní fara byla postavena r. 1784.

V polovině 18. století byla postavena také jednopatrová barokní radnice. Později v ní bylo i městské muzeum. Před bývalou radnicí stojí dosud socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1826. V té době byly v Loučné čtyři mlýny, pivovar a je uváděn i učitel. Škola ale byla postavena až r. 1780. Byla zde také továrna na stuhy, řada výrobců pozamentů, nová velká sladovna a hamr na plech. Přestože Český a saský Wiesenthal rozdělovala hranice, obyvatelé na obou stranách si vzájemně pomáhali, jako by to byla jedna obec.

Loučná byla v podstatě jednořadovou obcí s domy nezemědělského charakteru, převážně patrovými, řazenými v malých rozestupech podél cesty nad potokem. Jádro města bylo uprostřed, kde řadu domů protínala silnice z Háje do Saska. Ve vlastním městě bylo roku 1842 kromě kostela, fary a radnice jen 41 domů. Další stály izolovaně v okolí.

Roku 1880 zde byla otevřena pobočka pražské výrobny rukavic. Za deset let bylo v ní zavedeno elektrické osvětlení a parní stroj k pohonu šicích strojů, první v celém Rakousko – Uhersku. Po jedenácti letech se v Loučné začaly jako módní novinka paličkovat krajky z lidských vlasů. Jako další zdroj obživy některých mužů sloužil obchod s koňmi, který zde byl dost Živý. Určitou dobu tu existovala také výroba mýdla a mýdlového prášku a pracovala drátovna. Byl zde již poštovní a telegrafní úřad, sedm hostinců, dvě vinárny a rada obchodů. Vodovod byl vybudován roku 1906, elektřina do celé obce byla zavedena o deset let později.

Odsunem německého obyvatelstva po roce 1945 se Loučná vylidnila a již nikdy se ji nepodařilo plně dosídlili. Stala se ale vyhledávaným střediskem zimních sportů. Vybudované soustavy lyžařských vleků a sjezdovek přímo v místě i na blízkém Klínovci jsou velkým lákadlem. Ubytování poskytuje přímo v Loučné několik pensionů a pod Klínovcem známé hotely Nástup a Lesní zámeček.

Další oživení přinesl Loučné leden 1995, kdy byl otevřen pěší přechod do SRN. Příhraniční část obce se tím však stala živým vietnamským tržištěm.

Přes všechny změny a zásahy zůstalo v Loučné zachováno několik původních domů v sousedství bývalého kostela, zbořeného v Červnu 1981. Mezi nimi dominuje barokní budova bývalé radnice, uváděné někdy mylně jako fara – ta měla č. p. 4.
Určitou zvláštností Loučné je, že v budově obecního úřadu je také Galerie Gustava Zindela, známého malíře Krušných hor, rodáka z Radenova u Blatná. Galerie bývá otevřena jen ve středu od 10 do 12 hodin. Gustav Zindel se přistěhoval do Loučné roku 1949, byl mimo jiné i zdejším kronikářem. Zemřel roku 1959 a je pochován na místním hřbitově.

Podle svých finančních možností provádí obec každým rokem různé úpravy a opravy. V roce 2001 byla např. opravena požární nádrž a hřbitov.

Zdroj: BINTEROVÁ, Zdena : Obce chomutovského okresu

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (Nehodnoceno)
Loading ... Loading ...

Co by Vás mohlo zajímat




© 2019 Krušné hory Krušnohorsky myslet, žít a snít. Kontakt: krusnohorsky@krusnohorsky.cz