Na tajemné Hradiště

Strmé, obtížně přístupné vrcholy Krušných hor v pralesem porostlé, neobydlené krajině nelákaly naše pravěké předky k budování hradišť. Proto je tu pravěkých památek jen málo a pokud jsou, najdeme je spíše na kopcích v podhůří, nad Podkrušnohorskou pánví. Jednou z nich je i hradisko na vrcholu Hradiště nad Černovicemi, které je hlavním cílem této výletní trasy. Seznámíme se však i s památkami na kdysi významé sochařské huťi v Černovicích, nebudou chybět ani hezké přírodní partie a daleké výhledy.

Startujeme u žel.stanice v Chomutově,odkud nás povede žlutá značka(a krátce i modrá). Po lávce přejdeme kolejiště a souběžný silniční obchvat a zahýbáme do ulice V alejích. Na jejím konci se stáčíme mírně doprava, dotkneme se moderní obchodní zóny a pokračujeme starou činžovní zástavbou ulicí Na průhoně. Na konci zástavby se dáme vlevo přes loučku ke skupině rodinných domů. Žlutá značka tu míří do ulice vpravo, my ji tu na chvíli opustíme a dáme se vlevo širokou cestou přes louku, na dalším rozcestí opět mírně vlevo. Míjíme oplocený pozemek s rybníčkem a přiblížíme se k lesíku jehož okraj lemují staré topoly. Sledujeme les, v místě kde se od něj cesta začíná odklánět směrem ke čtvrti Nové Spořice, půjdeme pěšinou vpravo.

Nekosenou loučkou s řídkým stromovým porostem se dostaneme k široké cestě a po ní asi 150m vpravo. U vchodu do chatové kolonie Narcis se znovu napojíme na žlutě značenou cestu, po které pokračujeme vlevo. Ze široké cesty odbočíme doprava na pěšinu, znovu se dostaneme k chatové oblasti a za ní vystoupíme na násep, ohrazující koryto vodního přivaděče Ohře-Bílina; po něm jdeme vlevo. Za osamělým oploceným objektem převaděč přejdeme stejně jako potok Hačku, který překonává přivaděč umělým dlážděným akvaduktem. Podél potoka pak zvolně stoupáme vpravo kolem oploceného areálu průmyslových a obytných objektů, po pravé straně nad Hačkou rostou staré duby a vrby.

Na rozcestí u žel.trati zahýbá žlutá značka vlevo na cestu mezi tratí a plotem. Po chvíli trať přejdeme a dáme se podél ní pěšinou přes louku, později březovým hájem a zarostlou lučinou k silnici. Vpravo je rozlehlý areál Agroservisu, přímo proti nám žel. stanice Čenovice. Na rozcestí se dáme vpravo přes koleje, po naší levé straně je vodní nádrž v zatopeném lomu. O kus dál silnička přejde přes dvě souběžné potrubí, změní se v lesní cestu a pokračuje přímým směrem mírně vzhůru do lesa. Znovu přejdeme žel.trať, která tu mohutnými oblouky zdolává stoupání ve svazích Hradiště. Přímo u něj stojí „řopík“, malá betonová pevnůstka.Na rozcestí za tratí se dáme vlevo méně výraznou cestou,na další křižovatce půjdemedo podjezdu ve vysokém náspu žel.trati. Za ní nás vede značka doleva na pěšinu.stále stoupáme. Za loučkou s posedem se zahne vlevo až pod skalnatý vrchol označující hranici chráněného území. Stoupáme mezi balvany vzhůru. Mezi terénními nerovnostmi dojdeme až na okraj plošiny, odkud je ze skalní lavice daleký výhled na část Krušných hor, do Podkrušnohorské pánve i na protilehlé Doupovské hory. Stojíme prakticky na vrcholu kopce Hradiště(594m),dříve zvaném Burgerg.

Na Hradišti žlutá značka končí. Proto se vrátíme poté stejnou cestou až k žel.trati, za podjezdem vpravo, na dalším rozcestí se pustíme neznačenou cestou rovně podél náspu. Po pravé straně míjíme zachovalý kamenný smírčí kříž.cesta sestupuje šikmo zalesněným svahem až na okraj louky s kolonií nových rod.domků. Před ní odbočíme vlevo na most přes žel.trať, která tu prochází hlubokým zářezem, pak pokračujeme po cestě dlážděné plochými kameny. Znovu se vrátíme k trati, překonáme ji podjezdem a jdeme po silnici vlevo dolů do obce Černovice. Na jejím horním okraji přetneme hlavní silnici(vpravo je zastávka autobusů ČSAD) a přes kanál s přivaděčem vody sestupujeme dál do středu vsi, k zastávce městských autobusů (linka č.9).

zdroj: Krušné hory – východ / Petr David, Vladimír Soukup. — 1. vyd.