Krušnohorští formani

Pro Krušnohorský region měly cesty v minulosti mimořádný význam daný hlavně jeho polohou na pomezí s vyspělým Saskem. Přestože vedly pásmem Krušných hor, které vytvářelo velkou překážku pro cestovatele, stará zpráva uvádí, že se to po hlavní silnici „Passtrasse“ mezi Kadaní a Přísečnicí „hemží“ povozy. V území nevhodném pro zemědělskou produkci tak místní obyvatelé nacházeli důležitý zdroj příjmů.Pocestní především potřebovali nocleh, strav a píci pro zvířata.K tomu sloužily zájezdní hostince.

Cestující ale často potřebovali i služby řemeslníků, především kolářů a kovářů. V horských oblastech se pak sortiment služeb ještě rozšiřoval o další kategorii, tažnou sílu. Vést sebou další zvířata příliš zvyšovalo náklady a tak si ti kteří tažná zvířata potřebovali, je najímali od místních.

Dopravní cesty v minulosti využívali hlavně formani. Vznik krušnohorských formanů úzce souvisí s počátkem hornictví, neboť odvážet natěžené rudy ke zpracování a dovážet dřevo pro dolování bylo dost náročné na dopravu. Lze se proto oprávněně domnívat, že celá řada vsí , mezi které např. patřila i Rusová, vznikla v souvislosti s rudným dolováním na Přísečnicku.

Nevydělávali jen hospodští, ale i řemeslníci, sedláci (přípřeže) i nádeníci hlavně na překládkách, protože v zimních měsících se používaly i saně.

Zánikem hornictví se na horách přeorientovala i činnost formanů. Místo rud a dřeva vozili rozličné zboží, někdy i po celé Evropě.

Formanský povoz byl mohutný vůz s napnutou plachtou a podle potřeby se do něho zapřahalo 2 – 8 koní.

Sami formani měli svůj kroj a své obyčeje.Nosili krátký, tmavý kabátec, kožené kalhoty, vysoké shrnovací boty a kožený opasek s vakem na peníze. Tento oblek měli na cestách zakrytý širokou modrou halenou proti prachu. Na hlavě nosili pod plstěným kloboukem pletený vlněný kulich. Nikdy jim nechyběla dýmka a dlouhý bič se kterým dokázali mistrovsky práskat. V zájezdních hostincích podél obchodních cest byli formani a jejich čeledíni váženými hosty.