Triangulační věže

I Krušné hory měly své triangulační věže. V článcích, které budou brzy následovat, se dozvíte, kde jsme některé z nich mohli spatřit..

Již za Rakouska – Uherska bylo území pokryto souvislou trigonometrickou sítí, která sloužila jako geometrický základ budoucího mapování pro potřeby budoucího katastru.

Právě proto se stavěly triangulační věže. Při triangulačních pracích se musely teodolitem ( geodetický přístroj k měření a vytyčování vodorovných a svislých úhlů ) měřit úhly mezi jednotlivými trigonometrickými body a k tomu byla nutná vzájemná viditelnost mezi nimi.Naše území je ale dosti členité a většina kopců a vyvýšenin je pokryta lesním porostem. Rovněž pro vzdálenosti bodů kolem 30 km se již uplatňuje zakřivení země. Právě proto se stavěly dřevěné triangulační ( měřické ) věže do výše zhruba 30 m.

V některých případech se pro triangulační práce využívali věže různých hradů či rozhleden.

S nástupem nových technologií éra klasických triangulačních věží skončila. Vůbec poslední věž byla postavena v roce 1994. Do dnešní doby se zachovalo jen velmi málo dřevěných triangulačních věží.

Dnes můžeme na kopcích, na kterých dříve stály „triangly“, spatřit jen trigonometrické body – čtyřhranné kameny uprostřed označeny křížkem. Vedle těchto bodů pak většinou stojí ochranné značky – červenobílé tyčky.

S použitím knihy “ Po stopách triangulačních věží a další turistické zajímavosti Čech a Moravy “ autor: Vladimír Pohorecký