Krušné hory   Krušnohorsky myslet, žít a snít

17. března 2018   Charakteristika Krušných hor  

Oblasti: | Komentáře: zatím žádný | 306 x přečteno

Krušnohorská zlomová linie

V těchto místech (50.6948508N, 13.8554786E), vystupuje na povrch typická ukázka Krušnohorské zlomové linie.
Krušnohorská zlomová linie je rulová skalní stěna, s úklonem 60-70° na kótě 505-510 m.n.m. představující skluznou plochu krušnohorské zlomové linie oddělující třetihorní usazeniny od krystalinika. Začátkem třetihor totiž do Evropy a Asie narazily Afrika a Indie, a tak vznikly Alpy a na východě Himálaj. Toto vrásnění nazýváme alpinské. Krušné hory to tak nadzvedlo, že to zemská deska nevydržela, praskla podélně hned u jejich hřebenu a svezla se skoro kilometr dolů.

Krušné hory jsou kerné pohoří. Tvoří je nakloněná deska, jejíž jižní okraj byl vyzvednut podél zemského zlomu. Proto směrem k severu klesají pozvolně, zatímco na jihu jsou značně členité s prudkými zalesněnými svahy krušnohorského zlomu s příkrým 500–700 m vysokým svahem.

Geologická historie Krušných hor začíná v předprvohorním období, kdy se patrně vytvořily nejstarší usazeniny a vyvřeliny, později změněné vlivem tlaků a tepla v hloubce zemské kůry na tzv. šedé a červené ruly. Geomorfologický vývoj celé soustavy byl silně ovlivněn až třetihorní zlomovou tektonikou, která způsobila silné poklesy na jv. straně pohoří a vznik jezerních depresí, jako např. Komořanské jezero na Mostecku. Pohyby na zlomových liniích, které se několikrát opakovaly, usnadnily také práci povrchové vodě a přispěly tak ke vzniku hlubokých příčných údolí v Krušných horách a mocných kamenitých sutí a jiných zvětralin na horských svazích.

A právě zde je vidět charakteristický úsek morfologického vývoje jižního svahu Krušných hor v prostoru mezi Cínoveckým hřbetem a Rudným vrchem. Hřebenová oblast je v těchto místech ostře přerušena nápadným zlomovým stupněm, tvořeným příkrou stěnou spadající hluboko do pánve, kde odděluje třetihorní sedimenty od tzv. krystalinika. Jen podél této cesty, vedoucí kolem této ukázky, je vidět několik daších příkladů krušnohorské zlomové linie.

Rulová skalní stěna má úklon 60-70 stupňů. Jedná se o tzv. dislokační (skluznou) plochu krušnohorského zlomu, nacházející se na kótě 505-510 m.n.m. Zlom je viditelným projevem vzájemného pohybu zemských ker.

K mohutnému vyklenutí vrstev krystalinika došlo již v období prvohor, zhruba před 300 mil. let a znovu po rozsáhlém vrásnění před 35-40 miliony let na konci třetihor a počátkem čtvrtohor.

Důsledkem tohoto vrásnění bylo rozlámání zemské kry mnoha podélnými a příčnými zlomy. Nejdůležitějším zlomem je právě tato „krušnohorská zlomová linie“, která způsobila zásadní pokles pánevního dna a vyzdvižení celého krušnohorského hřbetu. Došlo přitom k relativnímu převýšení až o 1200 metrů. Jedná se o komplikovanou, několik set metrů širokou zónu systému směrných poruch o různé výšce skoku či ohybů.

Ruly krušnohorského krystalinika byly zjištěny hlubinnými vrty pod pánví až na úrovni okolo 175 m pod hladinou moře. Dalším důkazem je i vykliňující třetihorní uhelná sloj pánve, která je po zlomové linii vyvlečena strmě vzhůru. V důsledku příčných zlomů je pak rozlámána na řadu ker v nestejné výškové úrovni.

Krušnohorské krystalinikum, považované za samostatnou geologickou jednotku v jádře Českého masívu, vznikalo následkem dlouhodobé tektonické a tepelné aktivity vycházející z hlubších částí zemského pláště.

Tato krušnohorská zlomová linie, někdy zvaná rift, náleží k největšímu tektonicko-sedimentárnímu systému Centrální Evropy. Probíhá oblastí severozápadních Čech, na západě přesahuje do Bavorska do Horní Falce až k tzv. francké geologické linii. Na severu Čech pokračuje přes Žitavskou pánev a u Zhořelce až do Polska. Jeho celková délka se uvádí přibližně 280 km, ve střední části je široký 25 km. Je vymezen dvěma výraznými zlomy. Severozápadní ohraničení tvoří krušnohorská zlomová linie, jihovýchodní litoměřický zlom. Vznikl na rozhraní dvou základních bloků Českého masívu. Tím prvním je blok krušnohorský, tzv. saxothuringikum (sasko-durynská jednotka), tím druhým je tepelsko-barrandienský blok, tzv. bohemikum. Jeho vznik souvisí s odezvou alpinských horotvorných procesů v Českém masivu.

autor-Libor Papsch.

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (Nehodnoceno)
Loading ... Loading ...

Co by Vás mohlo zajímat



Odpovědi


8 + 7 =




© 2009 Krušné hory Krušnohorsky myslet, žít a snít.