Novodomské rašeliniště

Rozsáhlé rašeliniště jižně od silnice Pohraniční — Načetín asi 2 km od státní hranice se SRN

Katastrální území: Načetín, Pohraniční

plocha 388,9 ha, ochranné pásmo 185,9 ha

Vyhlášeno: 1967

Rozvodnicové vrchoviště s mohutnými podzemními prameny je tvořeno dvěma samostatnými rašeliništi – Načetínským a Jezerním, která propojuje podmáčená smrčina, tvořící ochranné pásmo. Na tento biotop je vázána typická flóra i fauna. I když smrkové porosty Krušných hor jsou silně poškozeny imisemi, patří komplex Jezerního a Načetínského rašeliniště k nejlépe zachovalým v Evropě.

GEOLOGIE

Horniny krušnohorského krystalinika náleží mezi tzv. šedé ruly (starší, proterozoického stáří) a červené ruly (mladší, stáří svrchního proterozoika až spodního paleozoika, původně magmatické horniny pronikající do šedých rul). Šedé ruly jsou zastoupeny biotitickou a muskovit-biotitickou pararulou, červené ruly pak muskovitickou a dvojslídnou ortorulou až migmatity Jílovité rulové zvětraliny jsou z větší části překryty mohutnou vrstvou čtvrtohorních organických rašelinných sedimentů o mocnosti až 7 m. V okolí vlastního rašeliniště převládají podzolové lesní půdy.

KVĚTENA

Rezervaci charakterizují především rozsáhlé porosty borovice kleče (Pinus mugo pseudopumilio), které si přes dílčí negativní zásahy zachovávají svou přirozenou skladbu i značnou biodiverzitu. V podrostu nalezneme zvláště chráněné a typicky rašelinné druhy rostlin – rojovník bahenní (Ledum palustre), břízu trpasličí (Betula nana), kyhanku sivolistou (Andromeda polifolia), rosnatku okrouhlolistou (Drosera rotundifolia), klikvu bahenní (Oxycoccus palustris), šichu černou (Empetrum nigrum). Rozsáhlé porosty tvoří suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum) a borůvka bažinná (Vaccinium uliginosum). V sušších partiích s řidším porostem kleče se uplatňují mohutné exempláře břízy karpatské (Betula carpatica) a v bylinném patře se kromě rašelinných druhů vyskytují i druhy rašelinných luk – zvláště chráněné: ostřice mokřadní (Carex limosa), prstnatec listenatý (Dactylorhiza longebracteata), zajímavý je v této nadmořské výšce výskyt rákosu obecného (Phragmites australis). V bylinném patře podmáčených smrčin se mísí prvky smrčin a prvky vrchovišt, druhové složení je však dosti chudé— borůvka černá (Vaccinium myrtillus), štavel kyselý (Oxalis acetosella), třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum).

LESNICTVÍ

Národní přírodní rezervaci tvoří rozsáhlá rašeliniště s kompaktním porostem borovice kleče a borovice blatky, vtroušen je velmi poškozený smrk ztepilý, bříza bělokorá, bříza pýřitá a olše lepkavá. Na okrajích a v ochranném pásmu byl v minulosti vysázen nežádoucí smrk pichlavý. Celé území je vyňato z hospodářské činností a ponecháno přirozenému vývoji.

VYUŽITÍ

Stromový porost na rašeliništi je značně ovlivňován imisemi, okrajové partie jsou poškozovány zásahy v těsné blízkosti rezervace (těžba smrkových porostů z důvodu poškození imisemi a jejich náhrada nepůvodními dřevinami, odvodňováni). Přesto si, zřejmě díky své rozloze, zachovává rezervace vysokou stabilitu a biodiverzitu.

ZVÍŘENA

Na lokalitě pře vládá fauna horských lesů. Rezervace je pravidelným hnízdíštěm tetřívka obecného (Tetrato tetrix), v nedávné minulosti zde byl potvrzen výskyt tetřeva hlušce (Tetrao urogallus). Ze zvláště chráněných druhů obratlovců se zde dále vyskytuje např. zmije obecná (Vipera berus).

Převzato z publikace: Kuncová J. a kol. (1999): Chráněná území ČR – svazek Ústecko. Vydala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, str. 96