Krušné hory   Krušnohorsky myslet, žít a snít

Krušné hory Krušnohorsky myslet, žít a snít

20. srpna 2009 Zajímavosti

Oblasti: | Komentáře: zatím žádný | 2 467 x přečteno

Flájská obora

Obora Fláje se rozkládá na náhorní plošině Krušných hor a částečně ( asi 1/3 výměry ) zasahuje přechod plošiny do šumenského údolí.
Nejvyšším bodem obory je Loučná s 956 m. n . m., nejnižším oborní plot v Šumenském údolí 580 m. n. m..

V severovýchodní částí tvoří hranici vodní dílo Fláje, významný rezervoár pitné vody pro podkrušnohorská místa. Také v oboře je síť studen, ze kterých se čerpá voda vysoké kvality ( parametry kojenecké vody ), která je dodávána do vodovodní sítě.

V jihozápadní a západní části plošina prudce klesá do Šumenského údolí a v těchto místech jsou dlouhá údolí, ve kterých je zvěř chráněna před poryvy větru a před nepřízní počasí.

Jak obora vznikla?

V letech 1761 – 1765 byl na valdštejnském panství Horní Litvínovzámeček Zámeček nedaleko obce český Jiřetín postaven lovecký zámeček, který byl pojmenován Lichtenwald.

V následujících letech byla vybudována obora určená k chovu jelení zvěře. Přesnější písemné záznamy pocházejí z roku 1848, kdy rozloha obory dosahovala 3760 ha a čítala celkem 650 ks jelení zvěře krušnohorského původu doplněné dovezenými jeleny wapiti.

Výměra obory, početní stavy a druhy chované zvěře prošly v následujících letech mnoha změnami. Už v roce 1849 se výměra zmenšila na 900 ha s kmenovým stavem 150 ks jelení zvěře a jeleni wapiti byli vystříleni.

O dvacet sedm let později, roce1876 se hranice obory opět zvětšily na 2050 ha a stav zvěře se zvýšil na 250 ks. Do konce 19. století jsou informace o oboře již jen velmi kusé. Na jejím území vznikly čtyři menší obory určené k chovu jelení, černé, daňčí a srnčí zvěře a nedaleko rovněž malá obůrka pro mufloní zvěř.

V roce 1890 dosahovala celková výměra chovných objektů 2575 ha s následujícími stavy zvěře : jelení 317 ks, černá 40 ks, dančí 87 ks a srnčí 123 ks. Na počátku 20. století se v oboře pokračovalo již jen v chovu jelení a srnčí zvěře. Její stavy však zdecimovala I. světová válka a jen úsilím lesního personálu nedošlo k úplnému vystřílení obory.
V r.1923 ji převzal český stát a předal do správy ministerstva zemědělství. Roku 1931 byla výměra obory opět zmenšena na1424 ha. Tento stav trval více než třicet let a pak došlo k opětovné změně na 2273 ha s kmenovým stavem 220 ks už jen jelení zvěře.

V roce 1977 byla dokončena rekonstrukce oborního oplocení s níž došlo k posunutí hranic a celková plocha honitby byla 1767 ha. Poslední změna výměry se odehrála v letech1988 -1990, kdy bylo znovu rekonstruováno oplocení a rozloha se zvýšila na dnešních 1930 ha. V současnosti je flájská obora spravována státním podnikem Lesy České republiky , lesní správou Litvínov.

Současnost

Dnešní výměra obory je 1930 ha s kmenovými stavy 300 ks jelení zvěře.

Součástí vnitřního vybavení obory jsou dvě ubytovací zařízení.

Lovecká chata Jiřího návrší, postavená 70. letech 18. století a zařízení Vodárna, které vzniklo opravou bývalého vodárenského objektu v roce 1997.

Jiřího návrší je jednopatrový objekt s využitelným podkrovím a kapacitou až 9 lůžek.
Vodárna je přízemní objekt s kapacitou 3 lůžek, kuchyňkou a společenskou místností s krbovými kamny.
.

Na území obory se nacházejí nadregionálnė významná tokaniště tetřívka obecného. Podle posledního sčítání na jaře roku 2002 se jeho stavy pohybují okolo padesáti kusů. Toto území je zařazeno do systému Natura 2000 v rámci ptačí oblasti Východní Krušné hory.

Z dalších chráněných živočichů je registrován výskyt čápa černého, dále výra velkého či sýce rousného. Pozorován byl orel královský, mořský, často je monžé spatřit orlovce říčního nebo motáka pilicha.

Obora samotná je přístupná jen v měsící červenci a srpnu a lze ji projet po vyznačené stezce.

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (Nehodnoceno)
Loading ... Loading ...

Co by Vás mohlo zajímat




© 2019 Krušné hory Krušnohorsky myslet, žít a snít. Kontakt: krusnohorsky@krusnohorsky.cz