Krušnohorská železniční trať z Mostu na Moldavu

Další železnicí, která brázdí Krušné hory se nachází ve východní části tohoto pohoří.
Severočeská železniční trať z Mostu na Moldavu v Krušných horách s napojením do sousedního Saska byla postavena ve druhé polovině 19. století. Její stavba byla vynucena stále se zvyšující potřebou spojení mezi severočeskou hnědouhelnou pánví v oblasti měst Duchcova a Mostu s Prahou, středočeským krajem a hlavně se sousedním Saskem, kde se nacházela vhodná odbytiště uhlí

Historie trati:

Postupnému rozvoji nákladní dopravy napomohla výstavba řady vleček do průmyslových závodů nebo dolů. Úsilí o postavení plánované trati z Mostu přes Krušné hory do Saska však naráželo na nedostatek finančních prostředků. Do května 1877 byly dány do provozu pouze úseky z Mostu přes Osek město do Hrobu. Postavení zbývajícího úseku z Hrobu přes Dubí do Moldavy s napojením na saskou železniční síť bylo spojeno s řadou problémů, především finančních. Dne 6. prosince 1884 byl konečně předán do pravidelného provozu úsek Osek město – Moldava v Krušných horách, v roce 1885 bylo v provozu i napojení do Saska. Ladné pilíře zdejších mostů a viaduktů projektoval Jan Bydžovský, jehož specializací se vedle stavby železničních tratí stalo zakládání mostních konstrukcí.

Ve strážním domku č. 118 poblíž osady Domaslavice se dne 16. srpna 1885 narodila pozdější manželka Presidenta Budovatele Dr. Edvarda Beneše paní Hana Benešová. Těsně před vypuknutím druhé světové války působil ve stanici Moldava jako výpravčí pozdější spisovatel Adolf Branald, který svoje zdejší působení zachytil v díle „Valčík z Lohengrina“.

Po druhé světové válce přišla trať o hraniční přechod, který bohužel citelně chybí dodnes. Poškozeny byly také mosty. Stržený most mezi Mikulovem a Novým Městem bránil obnovení provozu do Moldavy a po velkém úsilí byl opraven v říjnu 1946. Na německém území byla trať provozována do února 1972 do Hermsdorf-Rehefeldu, poté jen do Holzhau. V období let 1952 – 1962 sloužila jako přísunová cesta při stavbě Flájské přehrady na pitnou vodu. Od šedesátých let se datuje zřetelný nárůst rekreační dopravy, která se z důvodu horského terénu a rozmarů krušnohorské přírody nedá uspokojivě kapacitně a ekologicky zvládnout jiným způsobem, než právě po železnici. V roce 1993 převzaly České dráhy.

Černým rokem pro trať byl zcela jednoznačně rok 1996. Podle představ vedení Českých drah se mělo neprováděním údržby a oprav ušetřit, avšak opak byl pravdou. Ve středu 28. srpna 1996 projel po trati měřící vůz, který pod zatížením kontroluje všechny tratě Českých drah. Výsledkem bylo zjištění 21 hrubých závad, a tak byl ještě téhož dne s okamžitou platností přerušen provoz. Uvažované uzavření moldavské trati vyvolalo vlnu nevole, která vyústila v petiční akci představitelům ministerstva dopravy, Českých drah a Poslanecké sněmovně České republiky. V dalších letech 1997 a 1998 České dráhy opravily viadukty, postupnými kroky došlo na řadě míst ke zlepšení stavu kolejí. Z hlediska hospodárnosti a využití vynaložených prostředků je proto zapotřebí v těchto opravách nadále pokračovat a umožnit tak provoz této důležité trati i nadále.

Od července 1998 je úsek Louka u Litvínova – Moldava v Krušných horách kulturní památkou České republiky.
V současnosti jsou víkendové spoje dostačující, ve všední dny je tomu naopak, směr Moldva vyráží pouze jeden vlak brzo ráno (6:37).
Seznam železničních stanic a zastávek:

Most žst
Most nové nádraží žst
Most-Kopisty
Most-Minerva
Litvínov město
Louka u Litvínova
Lom u Mostu zastávka
Osek město D3 (345m)
Horní Háj (355m)
Hrob D3 (395m)
Střelná v Krušných horách (440m)
Dubí D3 Neobsazená zastávka (570m)
Mikulov v Krušných horách (720m)
Mikulov-Nové Město (775m)
Moldava v Krušných horách (780m)