Historie a současnost Krušných hor

Krušné hory tvoří nejvýznamnější součást horského ohraničení Čech. Ne snad jen svou výškou a nepřístupností, ale zejména proto, že vzájemně oddělují území Čech a Německa.

Tvoří souvislé horské pásmo, bez výraznějších přechodů a průsmyků, dlouhé téměř 130km. Výškové rozdíly, které je nutno překonat, činí až 500 metrů a prakticky nikde neklesají pod 300 metrů.Proto základní proudy civilizačního vývoje směřovaly především podél úpatí

Krušných hor. Přes jejich hřeben se přelévaly jen občas v náhlých nárazech válečných tažení, hospodářských i politických zvratů. Prehistorické osídlení i zemědělská kolonizace 12. a 13. století se zastavily na jejich úpatí. Horský terénní reliéf a drsné klimatické podmínky zachovaly na celých Krušných horách hluboké lesy a jen výjimečně umožnily na náhorních rovinách pastevní zemědělství.

Naopak úrodné podhůří a později i řada dalších faktorů daly vzniknout v

bezprostředním zázemí hor řetězu významných městských středisek osídlení, od Chebu a Karlových Varů, přes Kadaň, Chomutov, Most a Teplice po Ústí nad Labem. Protiklad protáhlého souvislého horského masívu a vysoce urbanizované nížiny je právě pro Krušné hory charakteristický a podílel se vždy na utváření jejich vývoje.

Ve sledu historického vývoje vzájemného vztahu hory – lidé vynikají v Krušných horách dvě poměrně krátké etapy, které je výrazně odlišují od ostatních hor.

První nastala v druhé polovině 16. století a je spojena s prudkým rozmachem těžby stříbra, nejprve na saské, vzápětí i na české straně Krušných hor. „Stříbrná horečka“ trvala necelých 50 let. Dala vzniknout řadě báňských měst a městeček v čele s Jáchymovem, dala Krušným horám i jejich dnešní jméno, nejprve německé Erzgebirge a z něho české Rudohoří, či Krušnohoří.

Druhou významnou etapu prožívaly Krušné hory v druhé polovině 20. století, ve spojení s rozvojem lomového dobývání uhlí a výstavbou tepelných elektráren v Podkrušnohoří i na Sokolovsku. Exhalace z těchto průmyslových činností dopadaly na Krušné hory a způsobovaly odumírání lesů.

Dnes však nastává útlum těžebního průmyslu, ve vydolovaných lomech vznikají nová jezera a ani krušnohorské lesy již nepřipomínají bizarní měsíční krajinu.

Spolupůsobení hor a podhůří bylo a je ovšem daleko mnohostrannější. Samotný reliéf Krušných hor, vytvářející převládajícímu vzdušnému proudění z Atlantiku výraznou kontinentální překážku, vyvolává drsné a vlhké podnební podmínky na horách, ale zároveň i „dešťový stín“ v jejich zázemí, hlavně na Žatecku. Díky vysokým srážkám a příznivým geologickým poměrům vyvěrají v podhůří bohaté termální prameny, které založily slávu Karlových Varů i Teplic.

Rudé bohatství Krušných hor je známé a využívané nejméně od 15. století a je jisté, že i nadále bude nabízet další nové možnosti při získávání nejen tradičně vzácných kovů, ale i jiných dosud nedoceňovaných surovin.
V neposlední řadě mají životní význam pro Podkrušnohoří také horské zdroje povrchových vod, kde díky tomu vzniklo jak v samotných Krušných horách, tak i v Podkrušnohoří několik vodních nádrží.