Krušné hory   Krušnohorsky myslet, žít a snít

Krušné hory Krušnohorsky myslet, žít a snít

16. října 2009 Charakteristika Krušných hor

Oblasti: | Komentáře: zatím žádný | 1 515 x přečteno

Krušnohorské lesy, jsou v ohrožení?

Lesy na Chomutovsku a v celých Krušných horách ohrožuje houba. Nebývale se rozšířila a hrozí, že zahubí mnoho stromů.

Jehličnany totiž ohrožuje kloubnatka smrková. Týká se to smrku pichlavého, smrkům ztepilým houba problém nedělá.Podle odborníků hrozí i scénář, že by během tří až pěti let mohly smrky uschnout. Na Chomutovsku jsou zhruba dva tisíce hektarů smrků pichlavého. Zatím se zdá, že u nás je výrazně menší poškození než třeba na Mostecku či Litvínovsku,“ nevidí situaci černě Zbyněk Šobr, šéf klášterecké Lesní správy, pod kterou spadá většina lesů na Chomutovsku.

Pokud by se však kloubnatka dále rozšiřovala, nastal by velký problém. Musel by se les vytěžit, vznikly by holiny. V otevřených prostorech by bylo narušeno mikroklima.

Situace v lese je v rukou přírody, lesáci si s houbou neporadí. Není proti tomu obrana, v Evropě s tím nejsou zkušenosti. Výzkumníci zatím nedokázali říct, proč se houba tak rozmnožila. Zrovna Krušné hory patří mezi jednu z mála oblastí, kde jsou smrky pichlavé vysázené jako lesní porosty.

Smrk pichlavý byl do Krušných hor dovezen ze Severní Ameriky. Jeho povoskované jehličí dobře odolávalo zplodinám z elektráren. Běžně pichláč se stříbrným jehličím roste jako dekorace v parcích a zahradách.

Podle studie Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti už její výskyt způsobil kalamitu – nevratně napadeno je pět tisíc hektarů lesů od Přísečnické přehrady na Chomutovsku po Komáří vížku na Teplicku. Nejvíce jehličnanů je poškozeno mezi Flájemi a Cínovcem. Zbytek krušnohorských lesů to ale může potkat během několika dalších let.

„Je to velký problém, nebál bych se říct průšvih. Neví se, co byl spouštěcí faktor přemnožení kloubnatky, ale to, v jakém rozměru k tomu došlo, je zkrátka realita. Kdyby napadla jediný strom, dal by se použít postřik. Na pěti tisících hektarech je ale taková léčba neproveditelná. Postřik by se musel provádět jednou za tři týdny a stromy by musel pokrýt i odspodu. To bohužel nejde,“ uvedl Jan Ferkl, lesní správce z Litvínova.

„Na krajském úřadě už vznikla pracovní skupina, která se bude snažit hledat finanční zdroje pro obnovu lesů v Krušných horách,“ doplnil. Nejde přitom o malé částky. Během třiceti let je potřeba proměnit lesní porosty za pět až šest miliard korun. Jde přitom o důsledek ničení lesů v Krušných horách exhalacemi v druhé polovině minulého století. Tehdy jim padlo za oběť asi 40 tisíc hektarů vzrostlých lesních porostů.

„Ideální je nahrazovat smrky pichlavé původními dřevinami, tedy buky, javory kleny, jeřáby ptačími a smrky ztepilými. Na ty kloubnatka zatím nepůsobí. Je ale otázka, na kolik budou mít na jejich život vliv další faktory, například to, že půda je už natolik nasáklá zplodinami z elektráren, že už je dál není schopná absorbovat. Jak dlouho tuto situaci ještě bude příroda snášet, se dá jen těžko předpovědět,“ upozornil Ferkl.

Jak houba škodí?

„Houba napadá jehličí, tím znemožňuje asimilaci,“ vysvětluje chomutovský mykolog Jiří Roth. Podle něho kloubnatka ucpává i mízní cévy. „Strom nemůže přijímat potravu, vodu a postupně se oslabuje,“ přibližuje další působení houby.

Dodává, že může jít o souběh více faktorů. „Když je vlhko, houby rostou v živém stromě, odebírají vodu. Mohl by se z toho vzpamatovat. Pokud je ale sucho, nemá možnost získat dostatek vody,“ upřesňuje Roth. Stromy tak uschnou.

s použitím zdroje: chomutovský a mostecký deník

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (Nehodnoceno)
Loading ... Loading ...

Co by Vás mohlo zajímat




© 2019 Krušné hory Krušnohorsky myslet, žít a snít. Kontakt: krusnohorsky@krusnohorsky.cz