Krušné hory   Krušnohorsky myslet, žít a snít

Krušné hory Krušnohorsky myslet, žít a snít

09. srpna 2016 Charakteristika Krušných hor

Oblasti: | Komentáře: zatím žádný | 1 081 x přečteno

Hory a údolí – cesty přes krušnohorské průsmyky

Všechny cesty, které kříží Krušné hory ze severu na jih, vedou přes hřeben. Ani cesta od východu na západ však není pohodlnější, protože kvůli příčným údolím vodních toků je třeba neustále stoupat a klesat.

Za nejstarší přístupovou cestu k naší horské formaci se považuje Labe – jak po vodě, tak i po jeho břehu. Z Durynska a Franku v dnešním Bavorsku – výchozích bodu mírumilovných, ale také válečných přistěhovalců – vedly prastaré cesty na východ, které dodnes sledují důležité dopravní silnice. Na severu měla největší význam tzv. Vysoká silnice nebo Via regia (Královská cesta). Její jižní trasa, Francká silnice (Frankenstrasse), vedla do Čech. Pří výčtu všech uvedených míst musíme vycházet z toho, že cesty byly často o mnoho starší než města a významné přispěly k jejích vybudování.

Když se Markomani na přelomu starého a nového letopočtu stáhli před Římany do české kotliny, byli tím odříznuti od životně důležitých ložisek soli v Solné komoře v Alpách. Solné doly v Halle na řece Saale však nyní ležely mnohem blíže. Jenže trasa z Chlumce u Ústí nad Labem přes Nakléřovský průsmyk by znamenala okliku. Podle prehistorických i raně historických nálezů se nejstarší a s maximální nadmořskou výškou 680 m zároveň i nejnižší spojnicí mezi Saskem a Čechami proto stala cesta, která vedla z oblasti Míšně a města Dohna přes Chlumec do Prahy. Tato stará solná stezka z Prahy přes severní Čechy do Halle ve středním Německu byla již před minimálně 2 000 lety součástí dálkové trasy od Středozemního moře k moři Severnímu. Již v roce 1207 zmiňovaná celní stanice Zawidov (pozdější město Sayda) se postupně stala dopravním uzlem do všech směrů.

Pro výběr cla či mýta i pro ubytovací účely vznikaly na důležitých silnicích velké hostinské dvory a místa pro přepřahání koní. To dokládají názvy obci Reitzenhain, Heinzebank (podle majitele) nebo Geleitshaus u Stutzengrunu. V okolí našli své živobytí kováři, koláři a stavitelé dostavníků, pro překonání vyššího stoupání se nabízely služby přípřeží. Názvy silnic podávají zajímavá svědectví o cíli nebo výchozím bodu cesty (česká stezka -Bohmersteig), o jejich vlastnostech nebo stavu (kamenná cesta – Steinweg), o dopravních prostředcích (trakařová cesta – Karrenweg), přepravovaném zboží (uhelná cesta – Kohlenweg) či uživatelích (pašerácká stezka – Paschersteig).

Dálková obchodní cesta zvaná antiqua semita boemorum (stará česká stezka) překonávala ve směru od Rochlitz u zámku Wildeck řeku Zschopau a u hradu Lauterstein řeku Pockau. Město Zöblitz je poprvé uváděno v roce 1323 jako městečko Zcobelin s celní stanici. Přes průsmyk u Rubenau/Obernatzschung (844 m n. m.) procházela silnice vedoucí dále do Jirkova, Loun a Prahy. Pozdější změny průběhu této silnice souvisejí se vznikem města Chemnitz. Cesta pak vedla od přepřahací stanice Heinzebank přes horní město Marienberg (založené v roce 1521) a Gelobtland – Reitzenhain (850 m) do Chomutova.

Město Zwickau (Cvikov) bylo solnou stezkou spojeno s Kadaní – tato stezka překračovala hřeben Krušných hor u Přísečnice (840 m n. m.). Úseky s bažinami a močály byly v zájmu průjezdnosti zpevňovány můstky z tyčoviny (v němčině sletten z českého slatina). Tento název pak přešel na silniční pevnost, jejíž přesný model se strážní věží a ochrannými valy lze zhlédnout na historické výstavě v zámku Schlettau.

Silnice z Annabergu a Oberwiesenthalu překračuje Krušné hory v nadmořské výšce cca 1 100 m a svažuje se pak z Božího Daru přes Jáchymov do Ostrova a Karlových Varů. Do Karlových Varů vedou rovněž silnice ve směru od Zwickau a Schneebergu přes Schwarzenberg a Johanngeorgenstadt nebo Eibenstock.

Průsmyk ze saského Carlsfeldu do Přebuze (920 m n m.) zpřístupňuje jednak východní trasu ve směru na Karlovy Vary, jednak trasu na jihozápad do Kraslic podél k jihu se sklánějícího údolí řeky Svatavy (Zwota).

Přistoupení České republiky k Schengenské dohodě EU v prosinci 2007 vzbudilo často nový zájem o staré horské stezky a vyprovokovalo na mnoha místech Krušných hor a Vogtlandu vznik nových turistických koncepcí.

017_73651

01

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (3hlasů, průměr: 3,33 z 5)
Loading ... Loading ...

Co by Vás mohlo zajímat




© 2019 Krušné hory Krušnohorsky myslet, žít a snít. Kontakt: krusnohorsky@krusnohorsky.cz