Krušné hory   Krušnohorsky myslet, žít a snít

15. května 2010   Naučné stezky  

Oblasti: , , | Komentáře: zatím žádný | 1 721 x přečteno

Plánované naučné stezky a informační místa v Karlovarském kraji

Arboretum Antonín 2km
Arboretum založené pro účely rekultivací v Sokolovské pánvi
– rekulvační techniky v lokalitě mezi Sokolovem a Citicemi.
Témata podobná jako u Velké podkrušnohorské výsypky +
druhy a rozmístění jednotlivých druhů dřevin.

Bublák 3km
Vývěry minerálních vod a CO2 u obce Vackovec – přirozené
odplyňování Chebské pánve podél Hrzínského zlomu.
Témata: Hrzínský zlom a projevy na něm, slatiniště, Bublák.
V blízkosti zbytky nedokončené tzv. Hitlerovy dálnice

Dlouhá stoka 20km
Hornická historie, technická památka. Informační tabule jsou
přístupné i v rámci jiných projektů (u Dlouhé stoky pod
krásenskou rozhlednou, NS Kladská – počátek Dlouhé
stoky).
Záměrem je zpřístupnit trasu podél celého toku Dlouhé stoky
(zatím schůdná Krásno – odb. před Novou Vsí).

Důl Jeroným 3km
Unikátně zachovalý cínový důl z pol. 16.stol. se soustavou
báňských rybníků. Dva úseky od parkoviště k horní těžební a
dolní odvodňovací štole. Možná i okruh přes Čistou a do
údolí Lobezského potoka.

Goethova trasa 2,9km
Hazlovský křemenný val, křemenné výchozy. u cihelny
naleziště egeranu. Zastávky: Goethův kámen – Hazlovský
křemenný val – Goethova skalka – egeran – Erlanové lůmky.
Horní Slavkov 2 Hornická historie, technická památka, mineralogie, geologie
na trase: Štola kašpara Pluha – štola Barbora – H. Slavkov.

Karlovy Vary 2km
Městská trasa.Zřídelní struktura lázní, procházka kolonádami
s vývěry horkých pramenů, geologické vazby, exkurze do
podzemí Vřídelní kolonády a kostela Sv. Maří Magdalény.

Krásno – dolování 8,5km
Západní část krásenského těžebního revíru – Vysoký kámen
(živec, greisen), Dlouhá stoky, rozhledna (technická
památka). Zastávky: Důl Vilém – vřesoviště – živcový lom
Krásno (geologie, těžba, surovina) – Vysoký kámen
(tektonika, ložiska cínu, mineralogie) – Koník – rozhledna na
Krásenském vrchu (historie, popis) – Dlouhá stoka –
Královské horní město Krásno.

Kynžvartský kámen 5,3km
Žulový balvan mimořádných rozměrů s vyvinutými
pseudoškrapy a kamennou mísou (přírodní památka)
nedaleko zámeckého parku. Témata: PP Kynžvartský
kámen, geomorfologické tvary, geologie západní části
Slavkovského lesa, Lázně Kynžvart – prameny a lázeňství.

Lázně Kynžvart ?
V záměru města Lázně Kynžvart a ČSOP.
Bližší údaje zatím nejsou k dispozici.

Loketské serpentiny
Klasické výchozy loketské žuly s vyrostlicemi dvojčatně
srostlých živců („karlovarská dvojčata“), vyhlídka na Loket.
Přístup od parkoviště nad motokrosovým areálem.

Témata: geologie, karlovarský žulový masiv, sokolovská
pánev, loketská žula, karlovarská dvojčata.

Medard – Libík 4,5km
Geologická poznávací trasa v horní části severních svahů
lomu Libík pod východní částí Habartova.

Nejdek 14km
Geologická stavba a hornické památky v okolí Nejdku, vazba
ložisek nerostných surovin (cínonosné žuly, železná ruda,
uranové rudy) na žulový masiv karlovarského masivu.
Témata: město Nejdek, skála pod hradní věží, odkaliště
chemické úpravny uranových rud, štola Vysoká Pec,
železnorudný důl Jeroným, stoupovací kámen, hornická
obec Rudné, cínový důl Kajetán, stoupovna cínových rud,
propadliny cínových dolů JZ nad osadou, horní štola,
kamenné moře, soliflukční jevy (půdotok -stékání rozbředlé
půdy po svazích za krátkého léta v dobách ledových),
prameniště, Vysoká Jedle (křemenná jáma), Kostelní vrch
(vyhlídka, geomorfologie krajiny).

Pomezná 0,4km
Ložisko stavebních písků S od obce Pomezná. V západní
hraně
části sesuvu písků vycházejí zvětralé horniny svorů
arzberské série a hrubě zrnitá smrčinská žula. Materiál
z pískovny byl použit např. ke stavbě přehrady Skalka,
horniny byly ale využity už v r. 1309 na stavbu tvrze (ruiny
nad západním okrajem pískovny).
Témata: geologie, ruiny tvrze Pomezná (geologie a stavební
materiály), přírodní rezervace Rathsam (fauna, flóra a
ochrana přírody).

Přebuz 4,5km
Pozůstatky důlní činnosti v okolí obce (těžba cínu, dědičný
vodní příkop, pinková řada na Čertově hoře, těžní věž Hlavní
šachty. Témata: obec Přebuz, počátky hornictví, střetávání
dávné a nedávné hornické činnosti, důl Otto, Hlavní
jáma, Panský důl, Čertova skála, Rytířská šachta, Přebuzský
vodní příkop.

Rotavské varhany 7,5km
Okružní trasa: vrátnice Rotas, s.r.o. – Rotavské varhany –
Růžové údolí – čedičový lom u Jindřichovic a zpět.

Sítiny ?
Okolí Sítiny JV od Pramenů. V 1. etapě jednotlivá místa s inf.
panely vyznačená v prospektu, ve 2. etapě klasická NS.
Témata: hadcové lůmky Sítiny, průzkumná štola v hadci,
štola JD („Amálie“), hadcové lůmky na Planém vrchu,
přírodní rezervace Planý vrch (význačná rostlinná
společenstva na hadcových skalkách se zbytka přirozeného
borového porostu), rozvaliny Fritzova mlýna, hřbitov
v Mnichově.

Staré Sedlo – Údolí Ohře 2,1km
Staré Sedlo, minerální závod Svaté Trojice – štola Jana
Křtitele (technická památka) – jeskyně Cikánka
(pseudokrasové jeskyně a paleontologická lokalta
třetihorní flóry na území přírodní památky Údolí Ohře) –
Trasmotel.

Železná hůrka 5km
Sopečný kužel jižně od nádrže Jesenice, mezi obcí Mýtina a
státní hranicí. Pozůstatky kvarténí sopky, minerální prameny
Kyselecký Hamr v ČR a Neualbereuth v SRN.

Hájek ?
Opuštěný kaolinový a čedičový lom mezi Velkým rybníkem
a Hájkem. V současnosti je na lokalitě ukončena těžba
nerostných surovin, prostor kaolinového lomu Hájek-východ
je určen pro ukládání skrývky z plánovaného lomu
Ruprechtov. Zatopený lom Hájek-západ je využíván ke
koupání (na vlastní nebezpečí). Zatím by měla být
umístěna centrální informační tabule.
Reálnost vybudování NS je asi po r. 2015 (po ukončení
skrývky).

Družba
Výhledové místo na Pískovém vrchu mezi Novým sedlem
a Královským Poříčím – panoráma hnědouhelného lomu
Družba. Témata: vliv člověka na krajinu, Sokolovská pánev,
těžba uhlí, výhledové panorama.

Dřenice
Pískovna u Dolních Dvorů – 3 vyhlídky na okraji těžby.
Názorná ukázka geologického složení Chebské pánve a
způsobu uložení vrstev, výskyty vltavínů s možností jejich
nálezu.
Témata: geologie, těžba, úprava a použití šterkopísku,
sedimenty.

Oloví
Historická důlní díla v malebné lesnaté krajině mezi starým
hornickým městem Oloví a romantickým hradem Hartenberk.
Pozůstatky po dolování olověných rud jako důležité suroviny
pro produkci stříbra v Čechách. Odbočky ze stávající zelené
pěší trasy mezi Hřebeny a Olovím. Témata: štola Kryštof,
Petrova štola.

Prameny
Bývalé lázeňské středisko v geologicky a horotvorně
zajímavém terénu s četnými pozůstatky po těžbě cínových
rud. Témata: Dvě informační tabule v obci – Alžbětiny lázně,
Rýžovnické kopečky.

Šindelová
Torzo vysokopecní hutě v Šindelové. Historie dobývání
a zpracování železné rudy v obci a okolí. V Blízkosti přírodní
památka Kamenný hřib (ukázka rozpadu žul karlovarského
masivu).

Viklan
Přírodní památka Viklan severně od obce Rybničná na silnici
Bochov – Hlinky. Asi 8 km JZ jsou Čedičové varhany u
Hlinek (není součástí).

Vysoký kámen
Geomorfologicky výrazná skupina křemencových skal
(přírodní památka). Obec Kámen (seismicita a pověsti o
Vysokém kameni) a Vysoký kámen (geomorfologie,
geologie západní části Krušných hor, vyhlídka).

Zlatý kopec
Objektem zájmu je ústí Tříkrálové štoly pod Kaffenberskou
cestou SZ od Božího Daru. Ve stráních nad hluboce
zaříznutým údolím Zlatého potoka svědčí o dobývání rud
v této části Krušných hor hned několik důlních děl.

s laskavým svolením autora : Ladislav Zoubek viz http://www.kct.cz/oblastni-deleni/kct-karlovarsky-kraj

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (Nehodnoceno)
Loading ... Loading ...

Co by Vás mohlo zajímat



Odpovědi


1 + 9 =




© 2009 Krušné hory Krušnohorsky myslet, žít a snít.