Jsou to překvapivě i Krušné hory.
Zajímavé výsledky přinesl dosud nejrozsáhlejší průzkum znečištění českých hor exhalacemi, jenž provedla Česká geologická služba.
Ač je to zajímavé výzkum platilo Norsko a stál 40 milionů korun .
Krušné a Jizerské hory, které vždy platily za nejpostiženější a v 70. letech v nich umíraly celé hektary lesů, nyní patří k nejčistším v republice.
Nejhůř na tom jsou naopak Beskydy a Jeseníky.
V uplynulých dvou letech šplhali geologové do nejvyšších a nejodlehlejších zákoutí hřebenů hor a instalovali tam lapače vzorků námraz. Analýza výsledků přináší dobrou zprávu: znečištění českých hor se výrazně snížilo. Jsou v nejlepší kondici za posledních 20 let.
Poněkud překvapivě vysoké znečištění moravskoslezských hor vědci přičítají zplodinám z polských továren.
„Z námrazy jsme schopni poznat, z jakého směru vítr znečištění donesl. Proto umíme s největší mírou pravděpodobnosti říct, že látky zjištěné v Beskydech a Jeseníkách skutečně do hor vanou přes hranice s Polskem,“ říká vedoucí výzkumného týmu Martin Novák.
U některých látek je to desetinásobné snížení, u jiných až stonásobné. Vůbec nejméně škodlivin ze zplodin bylo naměřeno v Krušných a Jizerských horách.
Filtry na komínech německých továren jsou také podle Nováka důvodem toho, proč jsou Krušné a Jizerské hory, kam dřív vítr zanášel zplodiny z východního Německa, nyní nejčistšími horami v republice.