Do těchto končin se dostáváme když už není zbytí. To znamená že v Krušných horách běžkování již nedává takový požitek, ale sníh nám ještě brání brouzdat je na kole.
A tak nastupuje v pozdní zimě a blížícím se jaru alternativa : nížina.
Je potřeba zase pracovat na fyzické kondici a k tomu jsou roviny v podkrušnohoří zcela ideální.
Ale i při tomto výletě nás čekají vyhlídky. Hned ta první je ale velice atypická . Při ní se díváme na důl Vršany, v pozadí spatříme stále ještě zasněžené vrcholky Krušných hor.
Nejčistší výhledy z této vyhlídky budou buď při proudění studenějšího vzduchu ze severu nebo krátce po dešti.
Toto místo je zajímavé tím, že je zde první zastávka na uhelném safari.
Pokud se objevíme v těchto místech určitě si jej musím zpestřit výšlapem na Ressl, odbočku najdeme od odpočívadla zhruba 2 kilometry směrem na Komořany. Při stoupání nás bude doprovázet všudypřítomný horkovod z komořanské teplárny do Mostu.
Ač známe Most jako špinavé město, obklopené hnědouhelnými doly, pokud se na něj podíváme od Resslu , zjistíme že má neskutečná panoramata s pohledem na České středohoří.
Zpáteční cesta, ač to bylo vlastně také bylo po rovině, náročná byla. Když se šlape do kopce tak jej vidíte, víte co Vás čeká.
Protivítr je ale neviditelný , o to je to větší dřina.
Ale jako vždy, výlet neklamal.