Unikátní Kyselé jezero

Unikátní Kyselé jezero náleží do povodí Lysina a leži jen pár metrů od Černého rybníka vzdáleného necelý kilometr od Kladské.

Jedná se o jedno z nejkyselejších povodí v Evropě. Extrémní acidita vody se pohybuje v rozsahu pH=3.68 – 4.39

Rekonstrukce rybníka:

Při průzkumu dna rekonstruovaného vedlejšího Černého rybníka došlo k odhalení zajímavých geologických útvarů dokládajících přítomnost tektonické poruchy. Byla zjištěna unikátní křemen-hematitová mineralizace a bloky křemenné žiloviny. Je pravděpodobné, že velmi odolné bloky křemenné žiloviny byly mírně přiblíženy z nejbližšího okolí a použity jako opěrný materiál při stavbě hrází obou nádrží nad Dlouhou stokou. Při výstavbě obou rybníků mohlo být využito povrchových dobývek, jam a šachtic vzniklých při předchozí prospekci z těžby.

Rekonstrukci tohoto vodního díla provedly v roce 2011 Lesy CR, s.p., Správa toků – oblast povodí Ohře v Teplicích.

Kyselost povodí:

Důležitou roli vzniku povodí s nízkým pH hraje kyselina dusičná, Rozhodujícím faktorem okyselování zalesněných oblastí je kombinace vyšších dešťových srážek a smrkových monokultur na kyselém podloží. Jehličnany mají větší schopnost pohlcovat kyselé srážky z atmosféry a pomaleji rozkládají organické látky oproti listnatým stromům, tímto způsobem dlouhodobě smrkové lesy acidifikují území. Zde je navíc kyselost vody způsobena také vyluhováním huminových kyselin z rašeliny okolních rašelinných lesů, které ji zabarvují do žlutohnědé barvy, typické pro rašelinné vody.

Specifická biota:

Takovým náročným podmínkám se přizpůsobí jen málo živých organismů, přesto i zde lze nalézt rozmanité formy života.

Kyselou a živinám i chudou vodu Kyselého jezera obývá různorodé společenstvo sinic a řas.

V relativně nehostínném prostředí se dobře daří mnoha vzácným druhům vážek, jejichž larvy žijí ve vodě a stejně jako létající dospělci se živí dravě. Klíčová je pro ně dostatečné vyvinutá příbřežní vegetace typu rákosin nebo vysokých ostřic. Na jaře po roztátí ledu lze na březích vidět pářící se obojživelníky, např. skokana hnědého, ropuchu obecnou, či čolka horského.

zdroj: infotabule u Kyselého jezírka