Naučná stezka Smraďoch

Naučná stezka je zaměřená na biologii, geologii a ekologii.

Lokalita
Slavkovský les, nedaleko silnice mezi Mariánskými Lázněmi a obcí Prameny.
Z M. Lázní (rozc. Čedok) cca 5,5 km po silnici, pěšky po modré TZT 4 km.

Mapa
KČT č. 2 Slavkovský les a Mariánské Lázně

Zřizovatel NS
Správa CHKO Slavkovský les, Hlavní 504, 353 01 Mariánské Lázně
Tel.: +420 354 624 081, Fax: +420 354 620 081, email: slavkles@nature.cz
www.slavkovskyles.ochranaprirody.cz

Značení
Z parkoviště u silnice (cca 200 m nad lesní restaurací Nimrod).

Začátek
Na modré TZT.

Zastávky

č. 1 Návštěvní řád CHKO, mapka okolí s dalšími dostupnými zajímavostmi.
č. 2 Vznik minerálních pramenů a mofet, informace o PR Smraďoch.

Konec
Společný se začátkem.

Délka stezky
76 m (+ 200 až 300 m cesta od parkoviště k začátku NS).

Druh přesunu
Pěší turistika.

Náročnost terénu
Samotná NS je krátká trasa po vyvýšených dřevěných chodnících, nenáročná
na fyzickou zdatnost a vybavení. V zimních měsících možnost námrazy na
chodníku.

Časová náročnost
NS asi 15 minut + cca 20 minut na cestu od parkoviště a zpět.

Dostupnost
Autem po silnici od M. Lázní nebo pěšky po modré TZT od rocz. TZT u Čedoku
(602 m.n.m.). Málo náročná trasa s nevelkým převýšením, na kterou stačí
běžné obutí a oblečení. Bezbariérový přístup.

Poznámka
Je výhodné spojit návštěvu NS Smraďoch a NS Kladská.
Okruh lze bez problémů naplánovat podle mapy KČT č. 2.

Doporučujeme
Malou zacházku (400 m) v pokračování po modré ve směru na Prameny
k prameni minerální vody Farská kyselka (766 m.n.m.) na rozcestí červené a
modré TZT. Pro pěší je možný návrat do M. Lázní po červené TZT přes vrch
Polom (799 m.n.m.) – středně náročný terén; 8,5 km do M. Lázní (rozc.
Čedok).

Potvrzení
1) Opiš text místopisné tabulky u začátku NS.
2) Kolik přístupových cest vede k NS od silnice ?
3) Kolik ke na NS vyhlídkových plošin ?

s laskavým svolením autora : Ladislav Zoubek viz http://www.kct.cz/oblastni-deleni/kct-karlovarsky-kraj

Třetihorní sopečná činnost, při které vzniklo mimo jiné České středohoří a Doupovské hory, se projevila i zde. Vznikly některé drobné sopky – příkladem může být Uhelný vrch. Posledními dozvuky sopečné činnosti jsou vývěry minerálních vod a výrony kysličníku uhličitého. Jde o dvě rozdílné oblasti – v Karlových Varech a okolí jsou to horké nebo teplé prameny, které mají svůj zdroj v hloubkách 2 – 3 km. Z těchto pramenů se sráží tvrdý uhličitan vápenatý ve formě aragonitu.

Prameny kolem Mariánských lázní, lázní Kynžvartu a další v jižní části Slavkovského lesa jsou studené proplyněnné kyselky. Dešťová voda proniká do malých hloubek – 50 – 100 m. Zde se do ní dostává kysličník uhličitý (a někdy i po zkažených vejcích zapáchající sirovodík), který stoupá z větších hloubek. Složení minerálek se mění podle toho, jaké minerály se do kyselky dostanou z okolních hornin. Kolem vývěrů minerálních vod jsou časté výkvěty solí.

Minerální prameny ve zdejších lázních jsou buď upravené přírodní vývěry, nebo je minerální voda podchycena vrtem, kterým je také vyvedena na povrch. V přírodě jsou vývěry minerálních vod často nenápadné, prozradí se jen unikajícími bublinkami kysličníku uhličitého v potůčku nebo ve studánce.

Na přírodní vývěry se můžeme podívat na naučné stezce Smraďoch.

Voda je zadržena v několika malých jezírkách. Zelené jezírko má svoje jméno od chumáčů zelených řas. Všude ve vodě jsou bubliny kysličníku uhličitého. Ten ostatně na několika místech vyvěrá se zřetelným syčením. Hlína je místy pokryta bílými povlaky solí.

Název Smraďoch je naprosto opodstatněný. Mimo kysličník uhličitá zde vyvěrá i nepatrné množství sirovodíku. Naprosto však stačí k tomu, aby celé území bylo zdaleka cítit po zkažených vejcích.

Minerálky se zde nenapijete. Je jí sice dost, ale vzhledem připomíná spíše vodu z louží. Pokud však máte žízeň a chcete ochutnat zdejší minerálku, vydejte se po turistické značce k blízké Farské kyselce.