Krušné hory   Krušnohorsky myslet, žít a snít

Krušné hory Krušnohorsky myslet, žít a snít

07. prosince 2014 Charakteristika Krušných hor

Oblasti: , | Komentáře: zatím žádný | 756 x přečteno

Na železných cestách – železnice Krušnohoří

Porovnání současné železniční sítě s mapou kolejí asi z roku 1900 jasně ukazuje, jaký význam měla železniční doprava na začátku 19. století pro region Krušných hor. Saský národohospodář a pionýr železnice Friedrich List zveřejnil v roce 1833 v Lipsku spis „O saském železničním systému jako základu pro všeobecný německý železniční systém“. Dne 7. prosince 1835 se rozjel první německý vlak s lokomotivou na 6,1 km dlouhé trati z Norimberku do Fürthu. O výhodách „umělých železných silnic“ a pokročilé mechaniky bylo od té doby možné se přesvědčit na vlastní oči.

První železniční trať v Sasku byla otevřena dne 24. dubna 1837 mezi Lipskem a Althen. Otevřením železničního úseku Zwickau – Werdau 6. září 1845 spojila dráha veletržní město Lipsko i s okrajovou částí Krušných hor a Vogtlandem.

Starosta města Schwarzenberg Weidauer nastínil ve svém pamětním listu roku 1854 důvody pro napojení regionu na železnici i snahy, jak toho dosáhnout. Ve svém listu popisuje ekonomické poměry v oblasti při zpřístupnění železnicí a předpovídá, jak by se zde mohla vyvíjet osobní a nákladní doprava. Zmiňován je v této době také význam železnice pro hornictví, který ve dvou podobných publikacích z let 1852 a 1854 rozebral vrchní horní hejtman von Beust. K odhadovaným 5 milionům centů (1 cent = 50 kg) ročního pohybu zboží připočetl ještě přepravu 3,5 milionu centů hornických materiálů – rud všeho druhu, užitkového a palivového dříví, černého uhlí a koksu.

Slavnostní první jízdy na trati Zwickau – Schwarzenberg se 11. května 1858 kromě saského krále Johanna zúčastnili další zástupci nejvyšší vrchnosti a panstva. Časopis Gemeinnützige Erzgebirgische Anzeiger für alle Stände (Obecně prospěšný krušnohorský věstník pro všechny stavy) psal o jásotu, za kterého se jízda konala. Nové technice složili poklonu školní mládež a ochranné cechy, hutníci, výrobci modré barvy, horníci a lamači břidlice, hudební sbory, myslivci a důstojnické jednotky, slavnostně oděná děvčata i místní duchovní. Počáteční zatracování železnice – která měla u pasažérů vyvolávat duševní neklid a rychlou změnou polohy i stav blouznění (delirium furiosum) – bylo dávno překonané. Mnohé tratě se v těchto letech šplhaly stále výše k hřebenu Krušných hor – na přelomu století skoro nebyla obec bez nádraží.

V roce 1858 byl zahájen provoz na trati Zwickau – Chemnitz. Z Chemnitz přes obec Flöha dojel 1. ledna 1866 první vlak do horního města Annaberg. Z obce Flöha vedla dráha od roku 1875 také přes hřeben Krušných hor u Reitzenhainu do českého Chomutova. V Johanngeorgenstadtu dospěla trať na hranici v roce 1883 a v roce 1899 byla dále dovedena až do Karlových Varů. V roce 1913 dosáhla železnice dopravního výkonu cca 67 miliard tkm (tunokiiometrů). Pro porovnání: výkon všech koní užívaných v rámci Německého celního spolku (Deutscher Zollverein) činil tehdy pouze cca 500 milionů tkm. V důsledku rozvoje průmyslu, dvou světových válek a těžby uranu v poválečné době, ale také v důsledku pomalé výstavby silniční sítě a zaostávání rozvoje silniční nákladní přepravy v plánovitém hospodářství bývalé NDR měla železnice po dobu více než jednoho století klíčové postavení v přepravě ve východním Německu. Až rychlý přesun nákladní a individuální přepravy na silnici, který nastal od roku 1990, vystavil železníční společnost (DR /DB) velkým výzvám. Došlo k uzavírání a rušení tratí a jejich přebiráni komunálními a soukromými provozovateli.

Krušnohorská železniční společnost DB Regio Netz Erzgebirgsbahn nabízí v současnosti na svých třech tratích vedoucích z Zwickau nebo Chemnitz na hřeben Krušných hor nejen samotnou dopravu. Její nabídka poznávacích jízd je pro místní obyvatele a návštěvníky hor inspiraci pro zajímavé železniční výlety.

Akce „Jízda do přírody“, kterou Iniciovala dráha spolu se čtyřmi ekologickými sdruženimí, si klade za cíl povzbudit rekreanty a výletníky k tomu, aby národní a přírodní parky navštěvovali bez auta, a informuje o možnostech udržitelné mobility ve zvlášť citlivých přírodních oblastech.

Tažná síla jednoho koně, pohybujícího se rychlostí 1m/s po rovné silnici, dosahuje 1,6 t, zatímco potáhne-li kůň náklad po rovné koleji, zvýší se jeho výkon téměř na desetinásobek – na 15 t. Toho bylo využito na dole Himmelfahrt ve Freibergu, kde byly doly a úpravny rudy kolem roku 1850 propojeny koňskou železnicí, která převážela rudu. Také na trati Zwickau – Schwarzenberg se po roce 1840 objevily podobné úvahy, pravděpodobně kvůli nedůvěře v sílu páry na horských tratích.

Přísečnická železnice

Přísečnická železnice

11

most u Perninku

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (3hlasů, průměr: 5,00 z 5)
Loading ... Loading ...

Co by Vás mohlo zajímat




© 2019 Krušné hory Krušnohorsky myslet, žít a snít. Kontakt: krusnohorsky@krusnohorsky.cz