Krušnohorské Toskánsko

V podstatě mne to táhne do západního Krušnohoří. Nejen díky těm zachovalým lesům. Z dětství díky lidské zhůvěřilosti v centrálním Krušnohoří lesy nepoznal. Toliko jejich torza, pahýly stromů. Stejně tak imponují součassné i bývalé vesničky – Horní Blatná, Bublava, Chaloupky, Jelení, Přebuz, Rolava, Háje. Spousta jich je.

Avšak existuje jedna vesnička, která mne dostala. Na východ od ráje.

Bývalo povícero vesniček v této bezlesé krajině. Bývalé Pastviny, Mackov, Oldříš. Zbyla toliko Moldava. Sice smutná to vesnička, o to veselejší, optimističtější krajina.
Fotografové jezdí fotit Toskánsko pro svou vlnitou krajinu, ti pohodlnější objevili moravské Toskánsko západně a jihozápadně od Kyjova – v okolí Šardic, Svatobořic-Mistřína, Stavěšic, Strážovic, Karlína nebo Žeravic. A ten nejlenivější si objevil Krušnohorské Toskánsko))

Už při pohledu na turistické mapy nás zaujmou vrstevnice, které obepínají odlesněnou Moldavu. Jedno z nejkouzelnějších míst krušnohorské přírody, i když vlastně bez souvislých lesů. O to s bohatšími výhledy. Pokud si ji projdete po planinách, máte pocit, že všude se valí vlny. Kdy jednou zcela odhalí, aby při dalším příboji Moldavu ukryly. Aby po dalším vlnobití zjevila se třeba jen špička kostelíka. Jako by krajina před námi zároveň tančila a předváděla se v celé své parádě.