Výlet za krušnohorskými obrázky

Dostal jsem chuť na pivčo. A vím kde ho umí skvěle natočit, kde opravdu to pivo všech piv fakt chutná. Abych si ho zasloužil musel si za ním do hor dojet. Na kole. Vybrat trasu a poznat místa, která mi byla v Krušných horách utajena, jenž ještě nepoznal.

Trasu naplánoval, stejně byla průběžně měněna podle chuti šlapat a náročnosti zdejšího reliéfu. Co si budu nalhávat, roku od roku se snažím si to zjednodušovat.

Putování začalo v Ostrově, do Hroznětína přijemná cyklostezka, i když poslední tři roky ji vždy na nějakém místě opravují. A začalo poznání nepoznaného. Spatřil krásnou Flaschnerovu kapličku, nad ní jsou skaliska s výhledem, ale to až příště.

Samotné tlačení odsud prudkým stoupáním na Oldříš začínalo měnit pomalinku můj itinerář, již se nechtěl vracet zpět do Merklína, ale pokud možno pobývat v těch horních partiích. Objevil nad Oldříší nepoznané, krásné pohledy do divokého údolí Bystřice. Občas šotolina zmizela a nastoupila pěšinka, kolo se muselo tlačit, překročit po kamenech brod Eliášského potoka. Hlavním bodem v tomto itineráři za poznáním byly Kaffy. Dolní, Střední, Horní. V tomto jsem neustoupil ani o píď.

Asi od 13. století se rozprostírala malá osada Kaff (v roce 1947 byl její název úředně změněn na Plešivec), dělící se na osamocené skupiny chalup Horní Kaff, Střední Kaff a Dolní Kaff. Kaff byl před územní reformou z roku 1849 součástí ostrovského panství, od roku 1850 spadal do nově vytvořeného jáchymovského okresu a v jeho rámci pod místní obec Lípa, farně pod Hroznětín a z hlediska školní docházky pod Abertamy. Na poštu a na vlak (od roku 1902) chodili obyvatelé Kaffu pro změnu do Merklína.

Chráněná poloha Horního Kaffu pod Plešivcem spolu s čedičovým podložím umožňovala pěstovat v osadě nebývalé množství ovocných stromů, především jabloní a třešní.

Proslulým pojmem mezi botaniky se ve 30. letech 20. století staly kaffské louky. Rostlo zde až 8 druhů orchidejí a lokalita neměla v celých Krušných horách obdoby.

To již patří minulosti, přesto i dnes představují zdejší louky a pastviny přírodní botanickou zahradu Krušných hor. Netušil jsem, že ten Horní Kaff je jen takový kousek pod Plešivce na jeho jižní straně. Pořád je co poznávat v těch horách Krušných.

Obkroužil od jihu Plešivec a jel natankovat zasloužené pivo všech piv na Horní Blatnou. U Medvěda, skvělá základna. I když zde často nacházím zázemí, pokračoval dál. Až do nitra Krušných hor, do Jelení.

V plánu byla snaha si nafotit večerní Chaloupky, které jsou přes hřeben Jeleního vrchu odsud vzdálené jen 2 km. A zároveň uvažoval i o ranním focení. K večernímu focení na Chaloupkách jsem se ještě jakž takž dokopal.

Vnitřní lenost mne však nedonutila se přes hřeben Jeleního vrchu přehopnout s kolem po ránu.

A ač zde, na tak malém prostoru v Jelení spal několikrát, věřil stále tomu, že i tato krajina má velký potenciál pro obrázky. I když ten mají vlastně celé Krušné hory. A já pro sebe objevil jedno, pro mne utajené místečko v ranním rozpoložení. A vlastně díky své lenosti neochutnat Chaloupky zrána. „Horní“ Jelení.

Kola využil a dopravil se z Jelení do „Horní“ Jelení, říká se tomu U Pašerácké hospody. Také to splňuje všechny atributy, pro možné dobré ranní focení. Mělké údolí obklopené lesy a zurčící potok. Jestliže V Jelení objevíme 4 baráčky, v „Horní “ Jelení vidíme již jen terenní nerovnosti a pár kamenů nám dá vzpomenout jaké to tu kdysi bylo. A já si v těch místech krásně posnídal, debužíroval.

Víte jak po ránu většinou v Krušných horách snídám? Nejdříve nasytím mysl, duši. Dám si sluníčko s mlhou, okořeněné ranní rosou. Úžasná je to kombinace. Lehce podusit mlhu, přidat sluníčko, lehce smažit, než sluníčko přidá paprsky, ranní rosa se pomaličku vstřebá.

Cycle Route 4562737 – via Bikemap.net