Zaniklé horské městečko Přísečnice

Zaniklé horské město Přísečnice dnes připomíná jen jméno přehrady na hřebenech Krušných hor na Chomutovsku. Proslulo při stříbrné horečce na přelomu patnáctého a šestnáctého století, později ho proslavila paličkovaná krajka a hračky. A také muzika. Nenarodil se tu sice žádný světoznámý skladatel nebo interpret, za to odtud do světa putovaly nesmírně populární harfenice a později celé kapely.

„V Přísečnici žilo nespočet hudebních rodů a byla tu i vyhlášená soukromá hudební škola. Po velkém požáru na počátku 19. století se hledala nová obživa a jedna z dívek přišla při veletrhu v Lipsku na to, že hrou na harfu a zpěvem se dají vydělat na tehdejší dobu velké peníze. Mohla si za ně doma koupit dům i pole. Přísečnické harfenice se brzy staly pojmem, hrály po celém světě,“ upozornil Stanislav Děd, ředitel chomutovského muzea.

Symbolem přísečnických muzikantů se stala harfa. Nikoliv však ta, kterou známe z dnešních koncertních sálů, ale její speciální podoba – takzvaná harfa háková. Byla menší, dala se nosit ve vaku na zádech. Hra na ni vyžadovala velkou zručnost.

„Půltónů se dosahovalo bleskurychlým otáčením háky. Proto háková harfa,“ napsala Eveline Müllerová, která pochází z jednoho z přísečnických hudebních rodů a podílela se na přípravě výstavy. Její zítřejší vernisáže se ale bohužel nedožila.

„Harfenice zpočátku hrávaly po vesnicích a večer bavily návštěvníky v hostincích. Často to byla jen zastřená forma žebroty, protože vyhořelí, kteří si chtěli znovu postavit domky, byli ochotni hrát cokoli a kdekoli, jen aby přivezli domů trochu peněz,“ vylíčila počátky pozdější přísečnické chlouby, o které se ve svých dílech zmiňují i Karel Havlíček Borovský a Karel May.

V polovině devatenáctého století byla v Přísečnici založena hudební škola. Učila se tu hudební teorie a hra na všechny nástroje symfonického orchestru.

„V prvních třiceti letech existence školy ji vychodilo přes čtyři tisíce žáků. Říkalo se, že v Přísečnici žijí lidé, kteří čtou noty jako jiní noviny,“ uvedl ředitel Děd.

„Rozvoj rozhlasu, filmu a gramofonového průmyslu ukončil cestování kapel. Některým se ve 30. letech ještě podařilo získat angažmá, ale druhá světová válka vše definitivně ukončila,“ dodal.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES