Krušné hory   Krušnohorsky myslet, žít a snít

06. prosince 2008   Naučné stezky  

Oblasti: | Komentáře: zatím žádný | 1 308 x přečteno

Horská NS Potůčky

Kruhová naučná stezka je zaměřená na historii, geologii, hornictví, lesnictví, zoologii, botaniku, ekologii.

V okolí Potůčků

V okolí Potůčků

Lokalita
Krušné hory, okolí obce Potůčky a údolí Černé mezi Potůčky a Horní Blatnou

Mapa
KČT č. 4 Krušné hory – Karlovarsko (Porolaví, Jáchymovsko, Klínovec)

Zřizovatel NS
Obec Potůčky, Obecní úřad Potůčky, Potůčky 58, 36238 Potůčky
tel. 353 820 123, e-mail: potucky@iol.cz; www.potucky-obec.cz

Značení
Červená pásová značka a turistické směrovky.

Začátek
Před nádražím ČD Potůčky.

Zastávky

č. 1 Potůčky, železniční stanice (698 m.n.m.; o NS, k historii železniční trati
a dopravy v Potůčkách).

č. 2 Sluneční stráň (0,4 km / 740 m.n.m; staletí sousedé Potůčky a
Johangeoregenstadt).

č. 3 Rudná (1,2 km / m.n.m; historický rudný revír Potůčky). Odbočka: historický hraniční kámen z r. 1672 (300 m a zpět; tablo o hraničních kamenech na česko saské hranici).

č. 4 Rudenská hrana (1,5 km / 840 m.n.m; fylitové skalky na Rudenské hraně, flora a fauna v nehostinném prostředí skalek). Odbočka: okraj Rudenské hrany 100 m a zpět. tablo Kamenná cesta (v údolí Podleského potoka mezi zastávkami 4 a 5; historická cesta k nalezištím cínových a stříbrných rud).

č. 5 Pila – papírna (4,1 km / 752 m.n.m; využití vodní síly v původní brusírně dřeva z 90. let 19. stol. a pozdější výroba lepenky, technické údaje k jezu a vodnímu náhonu).

č. 6 Pila (4,5 km / 771 m.n.m; zaniklá osada Pila, těžba rud, řemesla, krušnohorské nářečí a písničky).

č. 7 Pod pískovcem (5,5 km / 809 m.n.m; 300 milionů let krušnohorských graisenitových žul a jejich využívání).
tablo Podleská štola (v údolí Černé mezi zastávkami 7 a 8; historie dědičné odvodňovací štoly důlních děl, založených v okolí osady Pískovec).

č. 8 Údolí černé (5,9 km / 828 m.n.m.; popisná část řeky a údolí, využití vodní síly, rostliny a živočichové v údolí řeky).

č. 9 Luhy (6,5 km / 847 m.n.m.; o zaniklé hornické osadě Luhy, těžba hematitu a kobaltových rud, mlýn na barvu a výroba kobaltové modři).

č. 10 Luhy rozcestí (7,5 / 914 m.n.m.; přechod od hornictví k cestovnímu ruchu na přelomu 19. a 20. století, budování turistických tras, rozhledna na Blatenském vrchu, zimní sporty a sáňkařské dráhy v Horní Blatné, technická památka Blatenský příkop).

č. 11 Kozí potok (8,6 km / 861 m.n.m.; nejbohatší rýžoviště cínových rud v okolí Potůčků a H. Blatné).

č. 12 Železná cesta (10 km / 816 m.n.m.; lesy v Krušných horách, těžba dřeva, opakované devastace a obnovy lesů).

č. 13 Stráň (10,7 km/ 790 m.n.m.; původní hornická osada Stráň – těžba cínových, stříbrných a železných rud, zbytky lidové architektury). tablo Hamerská cesta (historická cesta pro dopravu vytěžených rud, přímá cesta z osady Stráň k žst. Potůčky a staré poštovní silnici).

č. 14 Stráň – horské louky (11,7 km / 779 m.n.m.; vznik a hospodaření na horských loukách, typické rostliny horských luk).

č. 15 Potůčky – u kostela (12,5 km / 710 m.n.m.; kostel Navštívení Panny Marie, od železářské huti k městu Potůčky, historie obce spjatá s hornictvím, současné možnosti sportu a rekreace).

Zpět k vlaku Rozcestí turistických značených tras Potůčky, st. hranice (150 m / 693 m.n.m.). K nádraží ČD kolem benzínové pumpy cca 350 m.

Konec
Zast. č. 15 u kostela Navštívení Panny Marie.

Délka trasy
12,5 km (+ 500 m od poslední zastávky zpátky na nádraží).

Druh přesunu
Pěší turistika, pro náročné bikery i MTB (mimo odbočky k hraničnímu patníku).

Náročnost terénu
Horská túra s výrazným převýšením, trasa vede většinou po zpevněných lesních cestách nebo po silnici, velká část také po nezpevněných lesních cestách a pěšinách.

Časová náročnost
3 – 6 hodin.

Dostupnost
Celoročně, v zimě v závislosti na sněhových podmínkách (do 10 cm sněhu schůdné i lesní úseky).

Potvrzení
1) Co je vidět ze Sluneční stráně ?

2) Historická Česko-saská hranice na Rudném vchu se datuje k roku .……. .

3) Délka vodního příkopu pro papírnu na Černém potoce je …….

4) Jak se jmenuje v Krušných horách nepůvodní léčivá rostlina, kterou horníci
používali „na všechno“ ?

5) Od kud a kam vedla krušnohorská hřebenovka z r. 1904 ?

s laskavým svolením autora : Ladislav Zoubek viz http://www.kct.cz/oblastni-deleni/kct-karlovarsky-kraj

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (Nehodnoceno)
Loading ... Loading ...

Co by Vás mohlo zajímat



Odpovědi


+ 6 = 11




© 2009 Krušné hory Krušnohorsky myslet, žít a snít.