Mikulov

Původní osadu založili ve 14. století horníci ze Saska a nazvali ji Neuschellenberg. Byla položena na dost prudkém severovýchodním svahu Mikulovského údolí nad potokem Bouřlivcem při bohatých ložiscích stříbra. V roce 1554 ji Lobkovicové nově vysadili jako horní městečko, které v r.1597 povýšil císař Rudolf na město. Od konce 16. století se začal používat dnešní název, ovšem v německé podobě Niklasberg.

Mikulov je typickým krušnohorským městem, založeným v době renesnace podle saských vzorů. Měl pravidelný šachovnicový půdorys, jehož základ tvořilo čtvercové náměstí, umístěné ve svahu. Těžba stříbra a také olova se rozvíjela i po třicetileté válce. K postupnému úpadku došlo až po roce 1740.

V roce 1870 se tu dolováním stříbra věnovali už jen dva horníci . Po definitivním zániku těžby vývoj města ustrnul, proto se zachovalo ve zcela neporušené podobě, kterou příliš neovlivnila ani 2.polovina 20. stol. Spolu s Horní Blatnou patří k nejlépe zachovalým horním městům v Krušných horách.

Pohled na jeho šachovnicový půdorys nejlépe vyniká ze svahu
Bouřňák . Zde se na jeho severovýchodním svahu nachází několik sjezdovek různé obtížnosti.

Mikulov se postupně změnil z hornického města na významné centrum zimních sportů, hlavně sjezdového lyžování.