Po proudu Ohře (3)

Na dohled od Hohenbergu, v osadě Fischern, se do Ohře vlévá téměř jako její rovnocenný přítok řeka Röslau, která rovněž pramení na svazích. Úctu zdejších obyvatel k oběma řekám vyjadřuje „Kámen dvou řek“ nedaleko jejich soutoku. Pohled na rozlehlé louky na soutoku je nejhezčí z podkoruny urostlého jírovce se studánkou skrytou mezi kořeny. Podmanivé kouzlo má i samo místo, kde vody obou řek splynou.

Na rezervaci navazuje přehrada Skalka , protipovodňová stavba, která je využívána k rekreaci a sportovnímu rybolovu. Během dlouhodobého vypuštění v 90. letech 20. století se na dně přehrady rozrostl v obrovském množství vzácný myší ocásek nejmenší.

Na březích Ohře se rozkládá nejstarší a zároveň největší město horního Poohří – Cheb. O jeho starobylosti svědčí skutečnost, že je prvně zmiňován již v 11. století. V současnosti je jádro Chebu městskou památkovou rezervací, jejímž symbolem se stala skupinka pozdněgotických domů – Špalíček s nenápadnou kramářskou uličkou.

Nejstarší památkou je Chebský hrad, který nechal na původním slovanském hradišti vybudovat Fridrich Barbarossa koncem 12. století. Hradu vévodí černá románská věž. Historicky cenná je dvoupodlažní hradní kaple svatého Erharda a Uršuly, v níž si můžeme prohlédnout románské hlavice sloupů. Z hradního paláce se zachovalo pouze obvodové zdivo se sdruženými okny.

Při budování trati Cheb – Františkovy Lázně bylo v roce 1898 zapotřebí vybudovat most přes údolí řeky Ohře. Původní viadukt byl postaven z opracovaných žulových kvádrů. Za 2. světové války byla většina z 12ti oblouků zničena. Hned po válce byly poškozené části dostavěny a opraveny betonem. Celková délka mostu je 348 m a výška nad hladinou Ohře je 25 m. Dřevěná lávka v blízkosti Písečné brány bývalého městského opevnění pod hradem je dlouhá 40 m a výška nad hladinou Ohře 1,5 m. Původní lávka byla zničena na sklonku 2. světové války, ale roku 1945 byla opět obnovena.