Komáří vrch

Obdobná kamenná pole můžeme nalézt také nad Jáchymovem – Vyhlídka Hadí hora či v německé části Krušných nad Altenbergem – Balvanové sutě u Kahlebergu.

Komáří Vrch se nachází na zelené turistické značce 1 km od bývalé obce Nová Ves, vzdálené 3km od Kraslic. Přístup k vrcholu už je pouze pěšky, i když ještě krátký úsek od Nové Vsi je cesta kolmo sjízdná. Posledních 500 metrů už bychom ale museli schovat kolo někde v lese.

Výhledy jsou nicotné, jen jedním směrem, právě nad kamennými poli je malý průsek, kterým vidíme Krásnou Lípu pod Přebuzí.

Jde však o ojedinělý geologický útvar a horskou dominantu. Na vrcholové plošině se nachází tor Chudá nevěsta a Hraběcí skála. Tory jsou vetšinou menší izolované skály ohraničené ze všech stran nad okolnim terénem. Asi 100 m východně od Chudé nevěsty se nachází kamenné moře „Rachel“, které je v této oblasti nejrozsáhlejší. Kamenná moře vznila gravitací a rozpadem skalních výchozů.

Hraběcí skála je pěknou ukázkou vzniku Země a pro geology doslova učebnicí. Jednotlivé vrstvy skály ukazují doby ledové ve čtvrtohorách, kdy skálu obrušovaly větrem hnané písky a štěrky. Stáří skály se odhaduje na neuvěřitelných 330 milionů let.

Ze všeho nejvíc připomínají skalní bloky Hraběcí skály sendviče nebo na sebe naskládané naducané peřiny. A proč se skále říká Hraběcí? Možná je to proto, že v nedalekých Jindřichovicích sídlil slavný šlechtický rod Šliků, později Nosticů. Rozsáhlá území včetně skály patřila tedy hrabatům. A právě tak mohl vzniknout název Hraběcí.