Krušné hory   Krušnohorsky myslet, žít a snít

Krušné hory Krušnohorsky myslet, žít a snít

25. března 2009 Charakteristika Krušných hor

Oblasti: | Komentáře: zatím žádný | 4 212 x přečteno

Výskyt drahokamů v Krušných horách

Region severozápadních JaspisČech zahrnující oblast Krušných hor zhruba od Jáchymova po Ústí nad Labem, severočeskou pánev a oblast Českého středohoří zaujímá v historii těžby ozdobných kamenů zcela výjimečné místo. Konkurovat mu mohou snad jen achátové lokality v Podkrkonoší a naleziště safírů na Jizerské louce.

My si přiblížíme ve zkratce ametystové lokality na hřebeni a svazích ve střední části Krušných hor . Je jich celá řada, jen málo z nich je však vázáno na historickou hornickou činnost.Blahuňov
I zde se jedná o výjimečný výskyt: opuštěné ložisko fluoritu záp. od Chomutova. Jde o dvě paralelní krátce čočkovité žíly převážně křemen-fluoritového složení (o mocnosti cca 0,5 – 2 m). Typický je vývoj od fluoritem bohatých partií do křemenných partií. Mladší jsou pak proužky a hnízda karneolového achátu a chalcedonu s nehojným ametystem. Výjimkou nejsou ani brekciovité struktury. Nejmladší jsou fluoritové výplně s páskovanou texturou.

Ciboušov
Primární výskyt žil se nachází sv. od obce na zalesněném svahu. Rozsypy jsou pak na polích pod svahem. Žíly bez zrudnění byly mocné vzácně až přes 1 m. Vývoj byl poměrně jednoduchý. Na alterovanou rulu narůstaly nejprve drobné krystaly křišťálu, které se mění v zonální ametyst (střídají se zóny křemene a sytě fialového ametystu, vzácně i světlé záhnědy).

Černý potok u Vejprt
V. a sv. od obce je známá žilná struktura. Jde o žíly s jednoduchým vývojem, někdy brekciovité. Žilovina má velmi charakteristickou a nezaměnitelnou páskovanou žlutohnědou až žlutočervenou kresbu křemenného a karneolového materiálu s tenkými bílými pásky chalcedonu. Maximální mocnost těchto symetrických výplní je do 6 až 15-ti cm.

Doupňák
Podobný vývoj jako u Ciboušova prodělaly žíly v drobnějších výskytech v okolí Domašína . Zde je ametyst zastoupen minimálně. Žilovina je tvořena nejčastěji porézním jaspisem různých odstínů červené a zrnitým křemenem. Vzácně se v jaspisu vyskytují pseudomorfózy jemnozrnného křemene po vylouženém barytu či po krychlích fluoritu.

Horní Halže (tzv. ametystová)
Rozvlečená stará pinka po těžbě železných rud, cca 1 km zjz. od Halže. Původně se jednalo o křemen – karbonátové žíly s hematitem. Mocnost i přes 0,5 m. Naprosto převládal kalcit, který byl vykrystalován ve skalenoedrech až 20 cm velkých.

Horní Halže (Apolena)
Křemen karneolové (achátové) žíly v málo alterované rule. Výchoz je situován cca 1,5 km zsz. od Halže. Jde o jednoduchou symetrickou výplň s drobnokrystalovaným křemenem, achátovými pásky a hruběji krystalovaným křemenem. Tektonické porušení žil je minimální; mocnost malá (cca do 10 cm).

Horní Halže (tzv. červená halže)
Nejznámější lokalita s nejkrásnějšími krušnohorskými acháty se nalézá přímo v obci v okolí Malodolského potoka, v. od kostela. Jedná se o rozvlečené haldy štoly Kryštof, ve které byl ve středověku těžen hematit. Jako všechny ostatní díla je však tato štola zasypaná. Zdejší žíly prodělaly několikafázový vývoj.

Horní Halže (tzv. černá halže)
Horní HalžeOpět velmi známá lokalita s krásnými acháty. Nachází se cca 50 m již. od silnice z Halže do Měděnce (300 m za obcí). Byl tu ověřen výchoz křemenných žil až 30 cm mocných. Také zde byl vývoj polyfázový. Výrazný je podstatně větší podíl karbonátů, ale především barytu v primární žilovině oproti červené halži. Tmavé odstíny achátů jsou způsobeny vysokým obsahem železa ze skarnu, který žílu protíná Vzácný a málo známý je výskyt achátových ok, které se tvořily jako výplně křemenných dutin Vzorky s koncentrickou kresbou se svým vzhledem podobaly klasickým achátům z mandlovcových hornin. Dosahovaly velikosti 20-ti cm a měly křemenná nebo ametystová jádra.

Horní Halže (tzv. pentlená halže)
Jedná se o pokračování žil lokality černá halže směrem k vesnici. Acháty zde mají světlejší, často až „vodové“ barvy a páskovanou až vlnkovanou strukturu.

Hradiště
Celkem málo zajímavé vzorky výplní trhlin v rulách lze nalézt na haldě bývalého fluoritového dolu s. od obce. Jde o jemně krystalický křemen s obsahem světlého chalcedonu, méně s červenými karneolovými pásky. V době těžby však byly občas naraženy silně prokřemenělé partie rul s relativně pěknými karneolovými (achátovými) oky a s ametystem.

Jelení hora u Přísečnice
Lokalitu tvoří sutě s rozvlečenými haldičkami po starém dolování j. od kóty 906 m. n. m. Křemenná žilovina se opět tvořila v jedné až dvou periodách – nejprve světlý jemnozrnný křemen, krystalovaný fialový ametyst a nakonec vyplnění zbývajícího prostoru růžovým nebo šedivým masivním rohovcem. Někdy je patrné mírné tektonické postižení mezi tvorbou ametystu a přínosem rohovce.

Kamenné
Nezřetelné pinkoviště na prudkém svahu jv. od obce. Jedná se o jedinou ověřenou žílu s prokřemenělým horninovým okolím. Výplň vznikala pravděpodobně při jediné přínosové periodě. Na horninu nasedá zrnitý křemen, který obsahuje dutinky po vylouženém kalcitu a fluoritu.

Klášterecká Jeseň
Opět se jednalo o výskyty z rozvlečených pinkovištích, situovaných cca 400 m s. od obce. Jedná se o spíše drobně krystalické křemenné a ametystové výplně žil obsahující občas úlomky načervenalého jaspisu. Ametyst z této lokality se vyznačuje sytou fialovou barvou.

Mýtinka
Poměrně rozsáhlé pinkoviště 1 km jjv. od obce. Po stránce pestrosti křemenných hmot patří lokalita spíše k těm chudším. V první fází vývoje vykrystaloval křemen a kalcit (ve formě skalenoedrů).

Petlery
Četné roje různě mocných žil v z. okolí obce. Úlomky vyvětrávají na polích a svazích kopců. Jedná se o velmi podobný materiál jako u Domašína.

Údolíčko
Obec cca 2 km s. od Perštejna. Lokalita cca 2 km nad obcí. Jedná se o malou haldu po středověkém průzkumu na železé rudy. Přes haldu byla postavena silnice, takže materiál byl rozvlečen do koryta a boků Malodolského potoka. Primární výchozy křemenných žil jsou na svazích nad silnicí. Jde především zonální výplň, kdy se střídají spíše drobně krystalovaný křemen s ametystem a vytvářejí tak jemné hradby. Relativně hojné jsou dutiny s krystaly do 1 cm (pouze pyramidální zakončení). Vzácnější je přítomnost chalcedonových ok a vrstviček šedé až okrově červené barvy. Tyto žíly měly pravděpodobně jednoduchý vývoj a v prvotní výplni nebyly ve větší míře přítomny karbonáty nebo baryt.

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (Nehodnoceno)
Loading ... Loading ...

Co by Vás mohlo zajímat




© 2019 Krušné hory Krušnohorsky myslet, žít a snít. Kontakt: krusnohorsky@krusnohorsky.cz