Národní přírodní památka Panská skála

Ač bychom to zřejmě nepředpokládali, Panskou skálu najdeme stále ještě v Chráněné krajinné oblasti České středohoří.

Jedno z našich nejpopulárnějších a nejčastěji navštěvovaných chráněných území, poblíž silnice Kamenický Šenov – Nový Bor. Leží v nadmořské výšce 560 – 597 m, na výměře 1,26 ha, vyhlášena byla roku 1953.

Vynikající ukázka tzv. kamenných varhan, složených z velkého počtu
většinou téměř vertikálně orientovaných sloupců nefelnického
refritu.Geomorfologický tvar mohl vzniknout teprve při proříznutí lávového
tělesa činností lomu, který tu získával sloupkový čedič ve druhé polovině
19. a první polovině 20. století. Po zastavení těžby byl uznán mezinárodní
význam této lokality a byla nastolena ochrana garantovaná státem.

Geologie: Sloupcovitá odlučnost je vlastnost mladých vyvřelin.
Souvisí se smršťováním magmatu při chladnutí a tuhnutí. Sloupce jsou
orientovány kolmo k ploše ochlazování. Jejich příčný průřez má tvar pěti –
či šestiúhelníku, výjimečně se jedná i o jiný n-úhelník. Podobných ukázek
je v Českém středohoří i v sousedních Lužických horách více. Panská skála
však patří k nejreprezentativnějším.

Květena: Vzhledem k předmětu ochrany nemá květena na území
zásadní význam. Jistou zajímavostí jsou rozsáhlé porosty borůvky černé na
jižním úbočí skalního útvaru varhan, ačkoliv běžným čedičovým horninám
zásadité reakce se borůvka vyhýbá.

Zvířena: Součástí NPP je malé jezírko, vzniklé zaplněním
vytěžené prohlubně srážkovou vodou. Na vodu a drobný příbřežní mokřad jsou
vázány pro tento biotop obvyklé druhy (ryby, obojživelníci, hmyz). Vzhledem
k vůdčímu motivu ochrany jde však o zanedbatelný význam.

Využití: Při ukončení těžby není již území hospodářsky
využíváno. Slouží pouze k účelům vědeckým a osvětovým. V několikaletých
periodách se provádí čištění skalního útvaru od plevelných dřevin a
zvětralin, údržba průchozí stezky a informačních tabulí, které trpí vysokou
návštěvností.