Flájský kanál

Stejně jako má Slavkovský les Dlouhou stoku, západní Krušné hory svůj Blatenský příkop , tak na východě Krušných hor najdeme Flájský plavební kanál.

Pod názvem Nový plavební kanál (tento název seflájský plavební kanál dodnes používá na německém území) vzniklo toto pozoruhodné technické dílo r.1535 (dle jiných údajů v letech 1624-29) na odplavování dřeva z pralesa, rostoucích ve Flájské kotlině. Kanál začínal u malé lovecké chatky za obcí Fláje (původně tady sídlil dozorce stavebního kanálu), využíval vodu z Flájského potoka, přes Český Jiřetín pokračoval do saské obce Clausnitz a ústil do Freibergské Muldy ( Moldavy ). Nedaleko Freibergu se pak dříví spalovalo na dřevěné uhlí.Při budování kanálu bylo nutno zdolat výškový rozdíl 150m. kanál měřil 18,2 km, hluboký byl 120cm, široká nahoře 280 a dole 180cm, plavební míra činila 127cm. Větší část roku kanálem voda netekla, plavilo se jen za dostatečného stavu vody a plavení trvalo 8 -14 dní. Poslední plavba se uskutečnila r.1872, o deset let později byl a jeho voda využita k pohánění strojů na výrobu lepenky. V posledních letech se pracuje na obnově díla jako prvořadé turistické atrakce.

Na českém území představuje Flájský plavební kanál jednu z nejstarších technických památek tohoto typu. Byl proto v roce 1987 registrován u ministerstva kultury jako státem chráněná památka pod názvem „Splavný kanál flájský“.

Kanál a veškeré nakládání s ním tedy spadá pod zákon o státní památkové péči. Vlastníkem území, na němž se tato památka nachází, jsou Lesy ČR. Jak uvádí na svých stránkách Krušnohorská iniciativa, i přesto, že je to památka stará téměř 400 let a je ustanovená státem jako chráněná památka, nenajdeme tuto památku s jedinou výjimkou správně zaznamenanou v mapách ani v turistických průvodcích a ani není na vhodném místě umístěna ani jedna tabulka, která by upozorňovala na tuto stavbu turisty. A to i přes paradox, že v sousedním Sasku si této stavby již povšimli a označili ji informačními tabulemi.

K Flájskému plavebnímu kanálu dostaneme od parkoviště přímo u Flájské přehrady, po silnici sejdeme přibližně 100 – 200 metrů dolů až uvidíme rozcestník. Za rozcestníkem přejdeme můstek přes příkop a dostaneme se na zelenou turistickou stezku. Po turistické stezce dojdeme až k restauraci Stará škola. Pro cyklisty tato stezka není příliš vhodná. Sice se na kole dá projet, ale kolem skály je to obtížnější a je to cesta spíše pro zkušenější cyklisty.

Dnes se z něj dochovaly na obou stranách hranic pouze části. Na konci devadesátých let minulého století byla část kanálu u přehrady vyčištěna členy občanského sdružení Krušnohorská iniciativa.

V okolí Flájského plavebního kanálu lze najít další cíle, například Puklou skálu, která se tyčí přímo nad přehradou.Je z ní nádherný rozhled na celé Fláje i okolní hory.