Krušné hory   Krušnohorsky myslet, žít a snít

04. března 2011   Přírodní parky  

Oblasti: | Komentáře: zatím žádný | 957 x přečteno

Přírodní rezervace Bystřina

Bystřina Okolí říčky Bystřina a potoka Rokytnice od soutoku s Lužním potokem až k místu, kde Rokytnice opouští území České republiky. Části toků tvoří hranici se SRN.

Katastrální území: Hranice, Trojmezí

Nadmořská výška: 40-625 m

Vyhlášeno: 1992, přehlášeno 1998

Výměra: 49,02 ha

Důvodem ochrany je zachování ekosystému oligotrofních vod s populací perlorodky říční (Margaritifera margaritifera). Doprovodná společenstva vodních toků tvoří biocentrum, jehož význam přesahuje rámec České republiky.

Geologie:

Území přírodní rezervace patří zóně ordovických břidlic. V údolích a na dolních částech svahů se nacházejí fluviálni jíly, vytvořené ze zvětralých břidlic. Podél Bystřiny, Brodivého a Lesního potoka (Rokytnice) vznikly na nevápnitých nivních uloženinách typické gleje, lemované typickými (kambickými) pseudogleji. V trvale zamokřených depresích a prameništích došlo k tvorbě rašelinných půd .

Květena:

Poměrně pestré vegetační spektrum této podhorské oblasti bylo negativně ovlivněno nepříliš úspěšnými pokusy o intenzivní zemědělské hospodaření. Lesní společenstva tvoří jednak kulturní smrčiny s podrostem acidofytů, např. metličky křivolaké (Avenella flexuosa), borůvky černé (Vaccinium myrtillus), jestřábníku zedního (Hieracium murorum) apod., jednak druhotné příbřežní olšiny (Alnus glutinosa) bez větší vegetační hodnoty. Velmi pozměněná jsou i luční společenstva několika typů. Původně šlo zřejmě o mozaiku společenstev svazů Calthion, Alo, Caricion fuscae a Violion caninae, která se vytvořila především vlivem rozdílné vlhkosti stanovili. Dnes jsou přirozené porosty luk zastoupeny pouze izolovanými fragmenty, v nichž se nicméně zachovala řada zajímavých druhů rostlin. To platí zvláště pro luční a rašelinná společenstva nízkých ostřic třídy Scheuchze-rio-Caricetea fuscae, v jejichž porostech byly nalezeny vítod douškolistý (Polygala serpylli-folia), všivec ladní (Pedicularis sylvatica), vachta trojlistá (Me-nyanthes trifoliata), vrba plazivá (Salix repens), pupečník obecný (Hydrocotyle vulgaris), prstnatec májový (Dactylorhi-za majalis) a klikva bahenní (Oxycoccus palustris). Také smilkové krátkostébelné louky svazu (Violion caninae) hostí vedle běžných i některé ohrožené druhy.

Zvířena

Nejvýznamnějším druhem tohoto chráněného území je perlorodka říční (Margaritifera margaritifera). Žije v Bystřině a v hraničním úseku Rokytnice.

V obou tocích žijí mihule potoční (Lampetra planeri) a rak říční (Astacus astacus), ze vzácnějších vážek páskovec kroužkovaný (Cordulegaster boltoni),
vážka podhorní (Sympetrum pcdemontanum) a v. tmavá (S. danae).

Pravidelně zde hnízdí např. bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), byl zjištěn chřástal polní (Crex crex).

Lesnictví :

Lesní porosty v přírodní rezervaci byly zařazeny do kategorie lesů zvláštního určeni. Postupné se v nich bude usilovat o vytvořeni listnatých a druhově bohatých smíšených porostů. Jehličnaté monokultury jsou na některých místech velmi blízko vodních toků. Spad a splach jehličí negativně ovlivňuje kyselost vod a tím i životní podmínky pro perlorodku říční.

Využití :

V důsledku intenzivního zemědělství v ochranném pásmu přírodní rezervace zanikla v posledních desetiletích 20. století řada krajinotvorných prvků (příkopy tůně, meze), mokřady a podmáčené louky. Prameništní louky byly omezeny na malé plochy, téměř vymizela přirozená luční společenstva. Část zatravněných ploch je sekána, část využívána jako pastviny Vzhledem k ochraně perlorodek je v tomto území nutno zamezit užívání pesticidů, strojených hnojiv a dalších škodlivých látek.

Zdroj:
Plzeňsko a Karlovarsko

Chráněná území ČR XI.

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (Nehodnoceno)
Loading ... Loading ...

Co by Vás mohlo zajímat



Odpovědi


1 × 5 =




© 2009 Krušné hory Krušnohorsky myslet, žít a snít.