Přírodní rezervace Lazurový vrch

Strmé skalnaté svahy Lazurového vrchu.

Katastrální území: Výškov u Chodové Plané

Nadmořská výška: 518 – 646 m.n.m

Výměra: 23,15 ha

Vyhlášeno: 1997

Přirozené suťové lesy s významnými zimovišti netopýrů.

Geologie

Výrazný Lazurový vrch (650,4 m n. m.), ležící na okraji mariánskolázeňského metabasitového komplexu je tvořen málo metamorfovanými s amfibolity s chloritem, albitem, epoditem, místy epidotem, místy aktinolitemy proloženými četnými ložními žilami mramoru o decimetrových, jen místy az metrových mocností, které byly dlouhou dobu předmětem těžby (dílem jako surovina pro místní výrobu vápna, od 16. století byly využívány i na kamenické práce). Komplex vznikl přeměnou střídajících se poloh čedičových tufů, uložených na mořském dně v momentech vulkanické aktivity, s polohami sedimentárního vápence, který se ukládal v klidných obdobích ve svrchním proterozoiku. Půdní pokryv se skládá z typických (nasycených i kyselých) kambizemí. Velmi mělké půdní profily zaujímají menší plochy typických rankerů s kambizemí rankeřovou a ojedinělými nepatrnými ostrůvky litozemí. Na svahovinách vápenců vznikly typické (litické) rendziny.

Květena

Suťové lesy (podsvaz Tilio-Acereion) s jedlí bělokorou (Abies alba) a třesní ptačí (Cerasus avium) na bazickém substrátu mají zčásti až pralesní charakter. Velmi pestré je keřové patro se zimolezem černým (Lonicera nigra) a z. pýřitým (L. xylosteum), lýkovcem jedovatým (Daphne mezereum), růží převislou (Rosa pendulina) a na skalách s jalovcem obecným.

Vlhké portály starých štol se zelenají řadou vzácných bazifilních mechorostů např. druhy z rodu klaminka (Anomodon) a kápěnka (Seligeria).

Zvířena

Pravidelně tu hnízdí čáp černý (Ciconia nigra) a v nepřístupných hroutících se štolách zimují jak běžné druhy netopýrů, n. velký (Myotis myotis), n. vodní (M. daubentonii) a n. ušatý (Plecotus auritus), tak velmi vzácné druhy, např. n. řasnatý (M. nattereri), n. Brandtův (M. brandtii) a n. černý (Barbastella barbastellus).

Nově zde byla nalezena Metaneckera menziesii, nový druh pro Českou republiku.

Lesnictví

Svahy porostly lesem po zániku středověkého hradu a po pozdějším ukončení dolování krystalického vápence. Na vhodných místech je podporována dosadba jedle.

Využití

V minulosti bylo území přírodní rezervace využíváno k těžbě krystalického vápence. Po této činnosti zde zbyla řada štol a podzemních sálů, které jsou dnes ve velmi nestabilním stavu a postupné se jejich klenba bortí. Vstup do části extrémně nebezpečných štol byl zajištěn z bezpečnostních důvodů a také pro klid vzácných druhů netopýrů.

Zdroj:
Plzeňsko a Karlovarsko

Chráněná území ČR XI.