Vojenský výcvikový prostor Hradiště

Značný vliv na krajinu měl v 50. letech vznik dodnes funkčního vojenského prostoru na rozsáhlém území Doupovských hor, kdy oblast byla vysídlena. Dodnes je velmi málo přírodovědecky prozkoumána.

pohled na okraj výcvikového prostoru z hory Úhošť ↓

Vojenský výcvikový prostor Hradiště byl zřízen v roce 1953. Svou rozlohou (33 000 ha) je největším vojenským prostorem v Čechách.

Uvedená oblast byla téměř výlučně osídlena německými starousedlíky. V roce 1930 zde žilo téměř 15 000 obyvatel. V letech 1945-46 bylo německé obyvatelstvo odsunuto a území dosídleno zejména z vnitrozemí Čech. Se vznikem VVP Hradiště však byli odsunuti i tito obyvatelé. V současné době je zachováno pouze šest sídel (Albeřice, Bražec, Bukovina, Dolní Lomnice, Lučina a Svatobor).

Nejrozsáhlejšími lesními komplexy Doupovských hor a VVP byly květnaté bučiny. Byly rozšířeny od výšky 500 metrů až na samotné vrcholy ( Pustý zámek 927 m.n.m). Nyní jsou kvalitní bučiny (místy i pralesního charakteru) zachovány právě na úbočí Pustého zámku a na hřbetu Číhané ( mezi Valčí a Bukovinou). Nižší polohy zabírají dubohabřiny. Nepatrné zbytky olšin zůstaly kolem některých potoků (např. Pstružného a Lochotínského potoka). V současné době nahrazují tyto typy porostů monokultury smrku ztepilého.

Najdeme zde co do rozlohy nejvyšší souvislou křovinatou lesosotep v Čechách, která se zde vyvinula neobhospodařovávaním luk, pastvin a polí. Keřové patro tvoří zejména různé druhy růží a hlohů. Křoviny většinou tvoří mozaiku se suchými trávníky. Mokřadní vrbiny se postupně vytvořily v terénních sníženinách.

Poměrně hojné jsou pcháčové louky, případně tužebníková lada, neboť uvedená oblast, díky vlastnímu VVP byla minimálně postižena odvodněním a melioracemi.
Také některé rostliny rostou v Doupovských horách v neobvyklých výškách. Např. blatěnka vodní je běžná na cestách u Hradiště (920m.n.m).

Mezi velmi cenná místa patří Humnický vrch a Havran s teplomilnou a suchomilnou vegetací bohatou na koniklec luční a otevřený, mokřadní louky v Doupovském Mezilesí a navazující louky kolem vodních nádrží Horní a Dolní Tišina s kosatcem sibiřským, ostřicí příbuznou , o. trsnatou, o.dvoumužnou, o. dvouřadou či dnes již ojedinělým hořcem hořepníkem. Kolem Bražce rostou ohrožené druhy: hořeček drsný, zárazovka nachová, vemeníček zelený, všivec ladní, prha arnika, úpolín nejvyšší či prsnatec májový.

Na lokalitách kolem Jeseně až k Mětikalovu a Řednici roste ze vzácných rostlin zejména hořec hořepník, kostace sibiřský, zvonečník hlavatý, hadí mord nízký či hvozdík pyšný.

Na loukách a bezlesí kolem Lochotína rostou hořec hořepník, kostaec sibiřský, prstnatec májový, puškvorec obecný, zázvorka nachová či jalovec obecný.

Fauna Doupovských hor je poměrně bohatší než fauna Krušných hor a Slavkovského lesa. V obou horských komplexech v podstatě chybějí druhy kulturních stepí a listnatých lesů, nížin a pahorkatin.

Čerpáno z knihy Chráněná území ČR – Karlovarsko