Doupovské hory

Po desetiletí byly vojenské újezdy uzavřeným světem, kam mělo civilní obyvatelstvo vstup přísně zakázán. Nyní však dochází ke zpřístupňování některých jejich částí. Proto se armáda rozhodla, že pro příznivce turistiky připraví průvodce po všech pěti současných vojenských újezdech. Kvůli potřebám armády zaniklo v těchto oblastech mnoho obcí, včetně cenných památek. Přítomnost vojáků však naopak svědčila přírodě a ve vojenských újezdech se podařilo zachovat krajinu lépe než v přírodních rezervacích.

V přiložené fotogalerii si můžete prohlédnout Doupovské hory shůry.

foto-Galdra

Téměř celou plochu Doupovských hor zabírá největší vojenský újezd v České republice – Hradiště (33 161 ha), jenž své jméno získal podle nejvyššího vrcholu těchto hor. Nezaměnitelný charakter krajiny, ve které údolí přecházejí do vysokých kopců a velké pláně pokrývá křovinná lesostep střídající se s lesním porostem, vtiskly horotvorné procesy již v třetihorách. Doupovské hory jsou totiž kráterem obrovské sopky – stratovulkánu o průměru 30 kilometrů.

Na první pohled pustá krajina ale skrývá mnohá přírodní bohatství, pramení zde minerální vody, je zde světově významné naleziště hyalitů (skelný opál) a díky více než padesátileté existenci vojenského prostoru se zde setkáte i se vzácnou faunou a flórou. I proto se tato oblast právem řadí mezi 11 nejcennějších a ekologicky nejhodnotnějších území
střední Evropy.

Lidé se v tomto kraji začali ve větší míře usazovat už ve 12. století. Mezi hlavní způsoby obživy patřilo kromě lesnictví, které souviselo s odlesňováním rozsáhlých území, také dobytkářství a zemědělství. Proslulost získalo i zdejší včelařství a pěstování ovsa.

Ve středověku vedly Doupovskem také dvě obchodní cesty do Německa. Městečko Doupov bylo centrem jednoho ze dvanácti panství rozkládajících se ve stejnojmenných horách, později se stalo dokonce správním střediskem doupovského okresu. Ve městě se například nacházelo reálné gymnázium s kolejí piaristů, průmyslová pokračovací škola, okresní soud, berní úřad a četnická stanice. Vybudování železnice přineslo Doupovsku spojení s vnitrozemím Čech. Provoz na trati byl zahájen 9. listopadu 1922 a mezi Vilémovem a Doupovem bylo sedm zastávek.

Až do roku 1945 zde převažovalo německé obyvatelstvo, které bylo po válce vysídleno. V roce 1949 československá vláda rozhodla o tom, že zde bude vytvořen jeden z vojenských výcvikových prostorů a jeho hranice byly vytyčeny o čtyři roky později. Doupovské hory se tak na dlouhou dobu skryly nepovolaným očím civilistů. Ve čtyřech etapách pak proběhla demolice více než 2600 domů, a to včetně cenných památek v 65 obcích a osadách.

Z dřívějšího okresního města zůstal dochován jen zbytek lipové aleje na náměstí, několik schodů vedoucích ke klášterní kapli, cypřiše na bývalém hřbitově a budova skladiště hospodářského družstva ze začátku 20. století na dávno zaniklém nádraží a hrobka Zedwitzů.

V zachovalé přírodě Doupovských hor se dodnes setkáte se vzácnými rostlinami, jako je koniklec otevřený, koniklec luční, hvozdík pyšný, upolín evropský, kosatec sibiřský, třemdava bílá, lilie zlatohlavá nebo vstavač mužský. Můžete zde potkat vzácnou užovku stromovou, užovku hladkou, zmiji obecnou, skokana ostronosého. Z ptačí říše tu žije ohrožený čáp černý, tetřívek obecný, ostříž lesní, sýc rousný, luňák červený i hnědý, sokol stěhovavý nebo dřemlík tundrový.

TURISTICKÉ TRASY:

(Vstup pouze přes den)

Cyklotrasy
Z Valče se na horském kole můžete vydat buď na západ, přes Uhlířskou
Chaloupku a vrch Prokopy, nebo na sever údolím kolem potoka. Obě
stezky se scházejí pod Pilířem a vedou dál okolo vrchu Číhaná směrem
na Podbořanský Rohozec.

Trasa Luka – Albeřice – Velký Hlavákov je vhodná i pro silniční kola.
Cyklotrasa Horní Tašovice – Bražec – Javorná – Radošov – Luka s možností
odbočit do Těšetic a na Tiský vrch je vhodná i pro silniční kola.

Cyklotrasa z Činova do Dubiny vede nejprve po
silnici a poté po kamenité cestě,je určena pro horská kola.
Z Činova pojedete směrem k Lučinskému potoku, kde můžete odbočit do
Lučiny nebo pokračovat dál podél potoka pod Hartmanovský vrch, přes
Svatobor do Dubiny.

Pěší trasy
Z Valče buď na západ okolo vrchu Prokopy nebo na sever podle potoka
k rozcestí pod Pilířem a dále okolo vrchu Číhaná směrem na Podbořanský
Rohozec.

Dubiny po svahu hřebene až na vrchol Bučina
Z Činova k Lučinskému potoku, kde lze odbočit do obce Lučina nebo
pokračovat dál podél potoka pod Hartmanovský vrch, přes Svatobor až
do Dubiny.

Zpřístupněné komunikace:
Luka – Albeřice – Velký Hlavákov
Horní Tašovice – Bražec – Javorná – Radošov – Luka a odbočky
z této komunikace do Těšetic a na Tiský vrch

Zpřístupněné sídelní útvary a samoty:
Albeřice a Bražec

Zpřístupněné prostory: (Vstup pouze přes den)

1. Jihovýchodní část újezdu ohraničená potokem Blšanka,
cestou z kóty 655 směrem k vrchu Prokopy,
stezkou po pravé straně od vrcholu Pilíř směrem na křižovatku
Zelený kříž a cestou okolo vrchu Číhaná směrem na Podbořanský
Rohozec.

2. Prostor kolem Albeřické Hůrky ohraničený silnicí Luka – Albeřice
– Velký Hlavákov

3. Část újezdu vymezená silnicí Luka – Radošov – Javorná
– okolo Bražce a dále pak okrajem lesa u Horního Mlýna a silnicí
na obec Stružná

4. Plocha ohraničená cestou z Činova okolo Lučiny do Svatoboru a silnicí
přes Dolní Lomnici do Kyselky

Zajímavosti:

KOSTEL NANEBEVZETÍ PANNY MARIE (SVATOBOR)
Původní kostel zde stál již ve 14. století, ale současná stavba byla
postavena v první polovině 18. století.

ROZHLEDNA BUČINA Zapomenutá rozhledna Bučina, nedaleko Kyselky (582 m n. m)

KOSTEL S FAROU A BAROKNÍM DOMEM (LOCHOTÍN)
Z celé obce, kde ještě po 2. světové válce žilo 400 lidí, se dochovalo
10 domů. V poslední době se podařilo kvůli filmovému natáčení částečně
opravit zdejší kostel s farou. Obec se nachází v oblasti, kam je vstup
dovolen pouze s povolením újezdního úřadu.

ZŘÍCENINA HRADU KLEJNŠTEJN
Nachází se na ostrohu vybíhajícím ze severního svahu Humnického vrchu
nad obcí Kotvina. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1435.
Dnes hrad připomínají spíše terénní nerovnosti. Památka se nachází
v oblasti, kam je vstup dovolen pouze s povolením újezdního úřadu.

RODINNÁ HROBKA ZEDWITZŮ (DOUPOV)
Hrobka s budovou bývalého nádražního skladu jsou posledními hmatatelnými
stavebními památkami po městě Doupov. Hrobka se nachází
v oblasti, kam je vstup dovolen pouze s povolením újezdního úřadu.

ŽEBLETÍNSKÁ KYSELKA
V budově bývalé hájovny v Žebletíně se nachází „Pramen Československé
lidové armády“. Armádou udržované zřídlo se nachází v oblasti,
kam je vstup dovolen pouze s povolením újezdního úřadu.

Pokud máte nějaké osobní zkušenosti či tipy na návštěvu Doupovských hor, můžete se svěřit.

Maloplošná chráněná území

* Národní přírodní rezervace Úhošť
* Přírodní rezervace Ostrovské rybníky
* Přírodní rezervace Vinařský rybník
* Přírodní rezervace Sedlec Přírodní rezervace Valeč
* Přírodní rezervace Dětanský chlum
* Přírodní památka Mravenčák
* Přírodní památka Rašovické skály
* Přírodní památka Orchidejová louka pod Himlštejnem
* Přírodní památka Čedičová žíla Boč
* Přírodní památka Orchidejová louka Černýš
* Přírodní památka Skalky skřítků

zdroj:armáda