Kontribučenská sýpka v Perninku

Zajímavou stavbou chráněnou jako památka (stojí mezi domy čp. 105 a čp. 108) je kontribučenská sýpka ze 17. století. Byla postavena podle Josefinského nařízení pro ukládání či přechovávání zásob obilí při hladomoru. Tato kontribučenská sýpka je v Krušných horách ojedinělou, zvláště v této nadmořské výšce. Dříve zřejmě bývala hospodářskou budovou.

Vedle sýpek příslušejících k určitému hospodářství byly budovány i sýpky společné pro celou obec, do nichž sedláci ukládali např. svoji naturální daň v obilí. Charakter těchto skladovacích prostor odpovídá důležitosti ochrany uloženého materiálu a celkový výraz stavby tento pevnostní ráz ve větší či menší míře odráží.

Byla to většinou rozměrná zděná patrová samostatně stojící budova, která sloužila k přechovávání obilí pro jednu nebo několik vsí dohromady. Do kontribučenské sýpky odváděli sedláci část úrody, společné zásoby obilí byly určeny pro léta neúrody.

Kontribučenské sýpky vznikly na vesnicích na základě patentu Josefa II. z roku 1789, v roce 1864 byla jejich funkce zrušena. Budovy někdejších kontribučních sýpek sloužily pak k uskladnění obilí z polností panských dvorů. Známý je i případ adaptace sýpky na budovu školy. Později byly kontribučenské sýpky využívány státními statky a JZD.