Krušné hory   Krušnohorsky myslet, žít a snít

21. ledna 2014   Údolí  

Oblasti: | Komentáře: 2 | 2 768 x přečteno

Bezručovo údolí

Grunthal čili Bezručovo údolí.

Mlýny v Bezručově údolí

Bezručovo údolí se na přelomu devatenáctého a dvacátého století stalo vyhledávaným místem pro trávení volného času nedělních odpolední. Přímo úměrně s tím, jak se prodlužovaly původně krotké a nevýbojné trasy vycházek, v něm vyrůstaly výletní hostince a další turistická zařízení v čím dál větší vzdálenosti od města.

Vůbec první hostinec vznikl na samém začátku údolí. Majitel továrny na hřebíky Franz Heeg jej už v roce 1881 otevřel přímo ve své fabrice čp. 2148 (a pro rekreační účely tento objekt slouží i po dokončení nynější přestavby). Pro hostinec bylo ale v továrně příliš stísněné prostředí a Heegova pohostinská živnost naopak v osmdesátých letech předminulého století patrně dosti prosperovala, takže už o osm let později nechal v sousedství hřebíkárny postavit velkolepou restaurační budovu s prostorným sálem nabízející také letní posezení v zahradě. Po několika desetiletích se ale časy změnily a v roce 1921 prodala Heegova vdova dům chomutovské radnici, která v něm zřídila sídlo městského lesního úřadu.

Na výletníky (a jejich peníze) se v té době totiž už těšily hostince u třech mlýnů ukryté v hlubinách údolí. Na Prvním mlýně stál v roce 1930 jeden dům se šesti obyvateli. Největší sídelní jednotku představoval Druhý mlýn, kde v téže době žilo třicet obyvatel ve třech domech a kromě turistické chaty zde byla taky myslivna. Hostinec u tohoto mlýna měl údajně existovat již roku 1837. Nejmalebnější polohu měl hostinec Třetí Mlýn stojící na soutoku Chomutovky, Kameničky a Křimovského potoka, proto se mu také říkávalo „Mlýn tří voď‘ („Dreiwassermuhle“).

Tři údolí, která se setkávala u Třetího mlýna, příjemným způsobem rušila osmikilometrovou monotónnost údolního koridoru začínající u Horní Vsi a nabízela turistům lákavé trasy výletů. Podél Křimovského potoka mohli dojít do Suchdola ležícího na železniční trati Chomutov—Vejprty . Vydali-li se na opačnou stranu, došli kolem přehrady Kameníčka do Bečova a Blatna.

Nejvzdálenější cíl nabízela prostřední cesta vedoucí osm kilometrů podél Chomutovky až do Hory Sv. Šebestiána. Na rozdíl od obou bočních údolí vedla lesnatou krajinou neskýtající žádný útulek. Možná právě z tohoto důvodu se Okresní výbor Chomutov – Hora Sv. Šebestiána rozhodl v roce 1912 postavit u soutoku Chomutovky a Pekelského potoka nákladem šestnácti tisíc korun dům pro turisty . V němčině se mu nepříliš originálně říkalo „Unterkunfthaus“ (Turistická chata). Jeho český název „Tišina“ se zase příliš nevžil, spíše bývá označován jako „Pašerácký domek“. V roce 1920 koupilo tento objekt město Chomutov a využívalo jej pro potřeby lesního úřadu (část domu ale zůstala i nadále vyhrazena pro nouzové noclehy turistů). Je však položen poněkud daleko od Chomutova a jeho turistické využití asi nikdy nebylo příliš intenzivní.

Po roce 1945
Objekty všech tří mlýnů v údolí válka nijak podstatně nepoznamenala, ba naopak. Třetí mlýn v té době nabízel patrně nejreprezentativnější interiéry v celém městě — místní správní komise si jej vybrala pro uspořádání slavnostní večeře, na které 16. ledna 1946 pohostila ministra informací Václava Kopeckého při jeho návštěvě Chomutova. Podávala se na ní jídla z jelena uloveného v městských lesích. Na Třetím mlýně také členové okresní a místní správní komise oslavili 10. května téhož roku první rok českého vládnutí v Chomutově.

Když se 15. září 1946 u Prvního mlýna přejmenovával Grundtal na Bezručovo údolí, probíhaly už několik měsíců v údolí Křimovského potoka průzkumné sondy testující možnost výstavby nové přehrady na pitnou vodu. Na ně navázala stavba nového vodovodního řadu, který měl do Chomutova přivádět vodu jak z nově připravované přehrady, tak z přehrady Kameníčka. Slavnostního výkopu se 14. dubna 1948 zúčastnil ministr techniky Emanuel Šlechta.

Po novém vodovodu následovala v roce 1953 stavba Křimovské přehrady. Její realizaci provázely těžkosti a úpravy původního projektu, takže byla dokončena až v listopadu 1959. Během více než deseti let trvajících prací sloužil Třetí mlýn jako ubytovna dělníků a na počátku šedesátých let se nacházel v devastovaném stavu.

Roku 1964 došlo k jeho kompletní rekonstrukci za 931 tisíc korun. Provoz zahájil 30. ledna 1965 Restaurace nabízela místa sto padesáti návštěvníkům a kapacita ubytování byla pětačtyřicet lůžek každý pokoj měl tekoucí teplou i studenou vodu a sprchový kout. V době svého otevření byl nejlépe vybaveným ubytovacím zařízením v Chomutově. (Na počátku devadesátých let minulého století byl uzavřen a před několika lety byla stržena i jeho chátrající budova.)

Ve stejné době, dvacet let po válce, se k životu znovu probudily i oba zbývající mlýny. Ještě v roce 1963 se uvažovalo o tom, že na Druhém mlýně bude zřízeno lesnické učiliště. V červenci 1964 jej ale získal okresní výbor Svazu pro spolupráci s armádou (Svazarm) a během čtyř let jej upravil na ubytovací zařízení (kapacita devadesát lůžek), jehož součástí byly i stanové tábořiště a autoservis. Restaurace na Prvním mlýně byla otevřena v roce 1967; zpočátku fungovala pouze sezónně.

V letech 1965 až 1967 také začala vznikat první ucelená koncepce rozvoje zájmové oblasti Bezručova údolí. Závažným nedostatkem celého prostoru bylo to, že vozovka v údolí končila u Třetího mlýna. Silnice, která od něj před rokem 1945 pokračovala až do Hory Sv. Šebestiána, nebyla použitelná a k její rekonstrukci došlo až po roce 1970.

Jedinečnost Bezručova údolí a jeho okolí se dočkala zaslouženého ocenění nejprve v roce 1994, kdy došlo k vyhlášení přírodní rezervace „Buky nad Kameničkou* podél stejnojmenného potoka a následně pak na jaře 2002, když bylo prohlášeno za přírodní park. V době zcela nedávné pak podstatně zvýšena jeho atraktivitu nová cyklostezka

Bezručovo údolí

Bezručovo údolí

Bezručovo údolí

Bezručovo údolí

Bezručovo údolí

Zdroj: Petr Rak , Nástup

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (3hlasů, průměr: 4,33 z 5)
Loading ... Loading ...

Co by Vás mohlo zajímat



2 komentáře na článek “Bezručovo údolí”


  1. Waketai
    29. ledna 2014
    16.34

    Ani zmínka o původním jménu Bezručáku ,ani o Hausberku , vodopádech , trati , mostech , Kodlovi , studánkách ,stoce ….škoda , tak pěkný článek a není úplný…


  2. Z Poohří do Krušných hor « Krušné hory Krušnohorsky myslet, žít a snít
    12. května 2016
    7.06

    […] Pokud jsme na horách v chomutovské části, tak už jsme vlastně za vodou. Všude samé rybníčky či přehrady. Ale hlavně díky potřebě dostat se do Chomutova je to už spíše rovinatá sem tam zvlněná cesta okolo červené turistické Farským lesem na Horu Svatého Šebestiána a 15 km sjezdem Bezručova údolí […]

Odpovědi


× 3 = 6




© 2009 Krušné hory Krušnohorsky myslet, žít a snít.