Krušné hory   Krušnohorsky myslet, žít a snít

Krušné hory Krušnohorsky myslet, žít a snít

28. května 2014 Řeky, toky, vodopády

Oblasti: | Komentáře: zatím žádný | 754 x přečteno

Ústí nad Labem – Střekov – Masarykovo zdymadlo

Účel vodního díla:

– zajištěni stanovených plavebních hloubek v jezové zdrži Střekov – Lovosice

– zajišťování plavebních hloubek v úseku Střekov – Hřensko podle denních předpovědí dispečinku Povodí Labe. s.p. v Hradci Králové

– využívání průtoků k výrobě elektrické energie v průtokové vodní elektrámé

– zajištění odběrů povrchové vody pro hospodářské účely

– využití jezové zdrže pro vodní sporty, rekreaci a sportovní rybolov

– ustálenou hladinou v jezové zdrži se podstatně zlepšuje estetický vliv řeky na přilehlé územní celky Zdymadlo Střekov ja vodní dflo s nejmodernějším technickým pojetím ve své době v Evropě.

V současné době je poslední stupeň na Labské vodní cestě. Další a poslední vodní stupeň se nachází až u Hamburku.

Autorem vodního díla byl známý architekt František Vahala. projekt byl schválen Zemskou správou politickou v roce 1921. Při slavnostním shromáždění na stavbě dne 7.3.1925 bylo vodní dílo pojmenováno MASARYKOVO ZDYMADLO STŘEKOV. Realizace stavby probíhala v letech 1924 -1936. Byly postupně vybudovány plavební komory, jez a vodní elektrárna. Souběžně probíhaly i rozsáhlé úpravy břehů od Střekova do Lovosic.

Spodni stavba:
Vodní dílo je založeno na kesonech. zapuštěných na pevnou skálu v hloubce až 15m pode dnem řeky. Bylo osazeno cca 30 kesonů o rozměrech 20×4 m.

Kesonové zakládání:
Při práci je kesonová komora plněna stlačeným vzduchem, který vytlačuje vodu V kesonu se ručně hloubí zemina případné se odstřeluje skála a balvany. Podhrabávaný keson. spočívající na dně břitem. klesá vlastní tíhou, podobně jako pn hloubeni studny. Keson je po celé ploše nadezdíván železobetonovou stěnou, u pilířů jezu i s obkladovou žulou. Po dosednuti kesonu na celou plochu břitu na skálu se kesonová komora i vstupní trubice zabetonuje a keson tvoří hlubinný masivní‘ základ stavby. *

Jez:
Pohyblivý jez má čtyři jezové pole o šířce 24 ms dvoudílnými tabulovými uzávěry typu stoney. umožňujícími bud přepad, nebo vypouštěni vody spodem. Maximální hradící výška je 10.9 m.

Pohyb hradících těles umožňují mechanická zdvihadla s elektromotory. Mechanizmy jsou umístěny v kryté strojovně nad jezem. Tabule jsou na Galových řetězech o nosnosti až 92 tun. Ovládají se z místa. Připravuje se modernizace s možností automatického ovládáni. Na jezu je umístěna veřejná přechodová lávka pro pěší. Navazuje na cyklistickou stezku Ústí n.L – Litoměřice, která prochází objektem zdymadla, na pravém břehu po pozemcích ve správě Povodí Labe s.p..

U pravého břehu jsou vedle sebe umístěny velká a malá plavební komora.

Na děl id zdi je moderní klimatizovaný velin. vybavený průmyslovou televizi, měřením a sběrem plavebních a vodohospodářských dat Data jsou převáděna do uzlového bodu v Roudnici nad Labem a do dispečinku Povodí Labe s.p. v Hradci Králové. Z vel inu lze ovládat obě plavební komory a proplavovat v automatickém cyklu.

Velká plavební komora:
Má rozměry 170 x 24 m může být pA katastrofálních povodních využita jako páté jezové pole (srpen 2002). Horní vrata odpovídají tvarem jezovým uzávěrům (bez přepadového štítu), dolní vrata jsou vzpémá šířky 24 m. Tato vrata byla dlouhá léta největší v Evropě.

Malá plavební komora:
je dvoudílná, délky 173 m. šířky 13 m. horní a střední vrata jsou vzpěmá. dolní opěrná desková. Pohyb vrat je hydraulickými servopohony. Plnění a prázdněni velké a malé plavební komory se provádí dlouhými obtoky, uzavíratetnými svislými vozíky, pohon je hydraulickými servopohony. Na plavební komory navazují horní a dolní rejda, oddělené od jezu zdmi. založenými na kesonech.

Přistávací můstky pro malá plavidla, čekající na proplaveni jsou umístěny nad i pod komorami, na pravém břehu. __

Stání pro velká plavidla, čekající na proplaveni byla vybudována v roce 2007 v horní vodě na pravém a v dolní vodě na levém břehu cca 1 000 m nad a pod vodním dílem.

Rybí přechod:
Na levém břehu je umístěn rybí přechod, dokončený v roce 2002. Jedná se o moderně řešený komůrkový přechod, který v délce 253 m překonává dvaceti sedmi komůrkami rozdíl hladin 6.4 – 8.5 m Pro možnost kontroly funkce přechodu a pro výzkum migrace ryb v Labi byla u přechodu zřízena pozorovatelna.

Vodní elektrárna:
Průtočná vodní elektrárna u levého břehu není ve správě Povodí Labe. s.p.. Na vtoku do povodního kanálu jsou umístěny jemné česle v délce 120 m. čištěné automaticky čistícím strojem. Elektrárna je průtočná, osazena třemi Kaplanovými turbinami o výkonu 3×5 MW. Zařízení bylo v uplynulých letech modernizováno a ovládáni automatizováno.

012_0299

012_0332

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (Nehodnoceno)
Loading ... Loading ...

Co by Vás mohlo zajímat




© 2019 Krušné hory Krušnohorsky myslet, žít a snít. Kontakt: krusnohorsky@krusnohorsky.cz