Nově vybudová propojka šotolinové cyklostezky č.3115 z Kadaně přes Prunéřov do Prunéřovského údolí nám názorně ukáže, že už ani s Podkrušnohořím to není tak špatné. Tepelné elektrárny se stávají ekologičtějšími, důlní plocha se zmenšuje a rozšiřuje se plocha rekultivací. Důkazem nechť je i vodní rekultivace na výsypce Prunéřov. Od cyklostezky vede k vodní rekultivaci dřevěný mostek.
Co zde můžete vidět a slyšet…
Území lomu a jeho nejbližší okolí není „měsíční“ krajina, ale je to životní prostředí mnoha organizmů. Některé zahlédnete na hladině, ale některé jen uslyšíte v hustých porostech rákosu. Ve vodní nádrži určitě zaslechnete typické hlasité kvákání skokana skřehotavého (Pelophy-lax ňdibundus, dříve Rana ridibunda) nebo tichý hlas kuňky ohnivé. Ropucha zelená (Bufo viridis) a ropucha obecná (Bufo bufo) žijí během roku na souši. Na jaře je však vodní nádrž místem jejich rozmnožování.
Rákosníka velkého (Acrocephalus arundinaceus) spíše uslyšíte než uvidíte. Jeho silné a drsné skřípavé volání je zdaleka slyšitelné.
Husu velkou (Anser anser) zná snad každý a na větších vodních plochách se často vyskytuje. K jejímu hojnějšímu výskytu přispívají i nové vodní plochy na zkultivovaných výsypkách, kde husy nacházejí nový prostor pro život.