Lounská tůňka a záplavový most

Na severním okraji Loun v těsném sousedství najdeme Lounskou tůňku a 272 metrů dlouhý inundační (záplavový) most.

Tůňka je pozůstatkem slepého ramene řeky Ohře.

Voda se do tůně dostává průsakem z řeky. Vodní plocha v současné době zarůstá orobincem širolistým a úzkolistým. Břehové porosty tvoří staré topoly (černý i bílý), vrby, osiky, jilmy i duby.

Z keřů lemují tůň bez černý, brslen evropský, střemcha hroznovitá a krušina olšová. Dále na březích roste zblochan vodní, lilek potměchuť, dvouzubec trojdílný, zevar vzpřímený, chmel otáčivý, rákos obecný, kopřiva dvoudomá, křehkýš vodní, kyprej vrbice a puškvorec obecný. V tůni se vyskytuje řada ryb (např. kapr obecný, karas obecný, iín obecný, parma obecná,, hrouzek obecný, cejn velký, okoun říční, plotice obecná) i obojživelníků (skokan skřehotavý a hnědý, čolek obecný).

Pole a louky mezi Louny a Dobroměřicemi byla totiž často vystavena záplavám, a proto byla snaha udržet dřívější komunikaci sjízdnou. Proto byl postaven v letech 1814 až 1816, tehdy na silnici z Prahy do Lipska, záplavový most. V případě zvýšené hladiny řeky měl umožnit bezpečný přechod přes řeku Ohři. Toto si uvědomovali lounští měšťané už v 16. stol. a již tehdy nechali v letech 1585-1587 postavit na místě dnešního mostu most kamenný se šesti oblouky.

Most po rekonstrukci z počátku 19. století má čtyřicet oblouků s valenými klenbami, mírně prohnutý. Nad každým obloukem je na každé straně mostu kamenný žlab pro odvod vody z mostu. Most je součástí dnešní silnice I/28 vedoucí z Loun do Mostu a Teplic.

Je významnou technickou památkou.