Kahleberg jest nejvyšší hora německého východního Krušnohoří a třetí včetně české strany, vyšší v této oblasti je jen Pramenáč a Loučná.
Severozápadně skloněné svahy Kahlebergu (905 m n.m.) blízko vrcholů jsou na ploše 22ha jako oblast FFH (Fauna – Flora – Habitat)/což je obdoba české Natura 2000 – soustava chráněných území/ „Kahleberg u Altenbergu“. Geologicky patří Kahleberg k Härtlingszug z křemenného porfyru (ryolit), který se vyskytuje od Teplic až k Dippoldiswalde.
Na rozdíl od mírného stoupání z jihovýchodního směru klesá severozápadní svah velmi strmě. Na tomto příkrém svahu se vytvořily mechanickou erozí charakteristické balvanové suti.
Balvanové sutě u Kahlebergu se skládají stejně jako celý Kahleberg z ryolitu a tvoří celkovou svojí plochou 2,09 ha největší a nejvýznamnější oblast balvanových sutí v Sasku.
Balvanové sutě je větší nakupení kamenných bloků s průměrem přes 20 cm, které se nahromadily pouze gravitační sílou.
Vznikají skoro výhradně na svazích silnou erozí hodně tvrdého materiálu, většinou destrukcí mrazem. Z důvodu nedostatku jemného materiálu a kvůli teplu a suchu jsou balvanové sutě zcela zvláštním životním prostorem pro zvířata a rostliny. Dobrým odvzdušněním hald se tvoří zvláštní mikroklima, které na horním konci haldy vypouští v zimě teplý vzduch.
Naopak v létě proudí na úpatí haldy ven chladný vzduch. Celá oblast je z hlediska typu biotopu „Suché vřesoviště“ částečně prorostlá. Skrovná vegetace se omezuje na mech, lišejníky a malé keře. U Kahlebergu bylo prokázáno devět různých druhů. K tomu patří známý mapový lišejník. Integrované oblasti vřesovišť jsou obrostlé borůvkou, brusinkou, metlicí, pravou dutohlávkou a tvoří příznivé životní podmínky pro přísně chráněného chřástala polního. Mezi těmito typy biotopů lze najít různé věkové třídy malých keřů, které jsou přerušené smrky a ojediněle břízami.
Děkuji Honzovi Kučerovi za překlad.