Vyhlídka Hadí hora

K Hadí hoře se dostaneme po žluté, leží zhruba v půli značené turistické cesty mezi Jáchymovem a Božím Darem. Určitě je to snazší mít výchozí bod na Božím Daru. Navázat na žlutou můžeme i cestou od lyžařské areálu Jahodová louka, který leží 1 km od Božího Daru směrem na Jáchymov. Fyzicky náročnější je to určitě po žluté z Jáchymova.

Šedé kamenné moře vzniklo rozpadem žíly křemenem bohatého granitového porfyru. Porfyr je žilná vyvřelá hornina, to znamená, že vzniká tuhnutím magmatu např. v puklinách a zlomech zemské kůry. Vysoký obsah křemene dodává této hornině odolnost vůči zvětrávání. Původní odolná skála byla roztrhána do bloků rozpínavostí ledu, který v každém zimním období krystalizuje z vody nateklé do puklin. Bloky pak byly vlečeny až do údolí. Šedá barva dala této hoře jméno Grauenstein (grau = šedý) a v češtině se jí říká buď Hadí hora (tak se uvádí i v mapách) nebo Kamenná hora. Její nadmořská výška činí 940 metrů, vrchol je ovšem ukryt v lese, ne na místě výhledu.

Je to hora plná pověstí.

Jedna vypráví, že před několika stoletími žil v jižních Čechách jeden mocný kníže jménem Leopold, který měl v mnoha krajích bohaté statky.

Z jeho dětí mu dělal starosti jeho prvorozený syn Karel, který vedl přes veškeré otcovo snažení zpustlý život. Leopold se tedy rozhodl, že pošle svého syna do Prahy, aby se z něj stal řádný a charakterní šlechtic. Ovšem Praha byla pro lehkomyslného mladíka pouze příležitostí dát se na cestu zločinu. Když ustaraný otec obdržel zprávu o svém nenapravitelném synovi, hned se vydal za ním, aby mu udělal kázání.

Karel už toho měl dost a aby uniknul této přísné otcovské autoritě, vydal se na dalekou cestu do temných lesů Krušných hor a po několika dnech došel až na místo dnešního Jáchymova, kde tehdy v hlubokém údolí stávala osada Konradsgrün. Uchvácen nádhernou krajinou se zde usadil a za pomoci místních obyvatel vybudoval na zdejším kopci zámek, kde se svými shnilými kumpány pokračoval ve svém zhýralém životě.

Nepopsatelnou bolest otce nad ztrátou svého syna však utišil čas a ten se mohl opět plně věnovat svým koníčkům. Byl to horlivý lovec a když byl jednoho dne na lovu v jednom ze svých rozsáhlých statků v severních Čechách, zabloudil v hlubokém lese a ztratil i svou početnou družinu. Za soumraku po dlouhém a náročném putování narazil na zelenou louku, odkud spatřil na vzdáleném horském hřbetu svítit jasné světlo, kterému spěchal bez váhání vstříc.

Přišel až k paláci a požádal o nocleh. V hradním pánovi okamžitě poznal svého syna. I šokovaný syn poznal s hrůzou svého otce, dostal strach ze zaslouženého trestu a místo toho, aby začal prosit o odpuštění, vydal rozkaz své stráži, aby otce zajala a uvěznila. Rozhněvaný otec, znechucen tímto odporným a hanebným chováním, proklel svého syna.

Země se roztřásla tak silně, že pohla i základy zámku, který se rozpadl na kusy a pohřbil ve svých útrobách všechny přítomné kromě knížete Leopolda a jednoho sluhy. Ti s hrůzou spěchali do Konradsgrünu, kde již čekala na svého pána jeho družina, která ho dlouho do noci marně hledala v temném lese. Od té doby straší na této hoře zlí duchové.

Další pověst vypráví o tom, jak místní lidé mnohokrát v dálce spatřili zakletý zámek, který prý o půlnoci zářil do tmy. Jiní lidé zase v okolí zámku slyšeli hudbu a zpěv. Tato hora měla vždycky špatnou pověst. Bylo například zakázáno na ní pást obecní dobytek a žádného usedlíka by nenapadlo na hoře přespat. Byl i uspořádán průvod, aby byli duchové zažehnáni, ale ti vystrašili lid tak, že se hora stala ještě obávanějším místem. V jejím okolí byla také několikrát spatřena bílá paní, která zde sušila prádlo. Vypráví se, že hora ukrývá zlatý poklad nebo sklepení zakletého zámku.