Krušné hory   Krušnohorsky myslet, žít a snít

31. března 2017   Železnice, lanovky  

Oblasti: | Komentáře: 1 | 581 x přečteno

V zemi nikoho

Dovolil jsem si dnešní blog pojmenovat torzem názvu knihy Jaroslava Foglara „Dobrodružství v zemi nikoho“, jejíž dva hlavní dětští hrdinové objeví za městem, kde bydlí, rozsáhlou, opuštěnou oblast se stopami dávné lidské činnosti. Knihu jsem ve svých dětských letech četl opakovaně a dodnes, na rozdíl od mnohého jiného, si ji pamatuji. Vytvořil jsem si v té době svou představu o tom, jak toto území asi vypadalo a když jsem navštívil místa zaniklé trati Křimov-Reintzenhain, jako bych tam přišel.

Ale popořádku. K návštěvě pozůstatků této trati mě přiměly webové stránky nadšenců jezdících na Sibiř do tajgy hledat zbytky pracovních táborů (gulagů) a stopy činnosti lidí tehdy tam uvězněných. Mimo jiné stavěli i železniční tratě. Na bohatě naplněném webu jsou snímky rozpadajících se vězeňských baráků, předmětů a zařízení nechaných zde svému osudu a také zarůstajících kolejových svršků a dokonce lokomotiv.

V tom okamžiku ve mě narostlo přesvědčení, že také musím něco objevit. Pak ale ve mě začaly hlodat pochybnosti. Znáš se hochu, aktivitou zrovna příliš nehýříš, s tvojí kondicí to jde s kopce, když někam vyrazíš, tak ne daleko, ne vysoko a do večeře doma. Musíš odcestovat přes půl světa (tůdle, jsem línej) a chce to taky nějaký prachy, vybavení nebo alespoň sponzory, kteří ti to budou žrát (nemám).

Tak objevím alespoň něco doma! Ale no tak, v ledničce už jsi byl a něco jiného těžko objevíš.

Tak objevím něco za našimi humny!

No, to by už asi šlo. Trať Křimov-Reintzenhain sice nebyla nikdy ztracena ani úplně zapomenuta, ale samovolně zanikla po II. světové válce díky upadajícímu zájmu o její využívání. Ať už šlo opravdu o malé využití nebo o politické rozhodnutí, výsledek je jednoznačný. Po roce 1948 na ní ustal pravidelný provoz, odkonce 60. let byl postupně rozebírán kolejový svršek a zánik trati vyvrcholil demolicí mostů v roce 1986.

A právě zbylé torzo mostu přes Bezručovo údolí v blízkosti obce Hora svatého Šebestiána a část trati směrem na Reintzenhain bylo cílem mé expedice, která měla mé parametry tj. alespoň minimální objevitelský potenciál a do večeře doma.

Ještě několik základních dat. Železniční trať byla zprovozněna 23.8.1875 a úsek z Křimova do Reintzenhainu je dlouhý cca 14,5km. Kdo si dá tu práci, projde si její zbytky a spočítá množství kamenných mostků, propustí, výši náspů, to, že k trati patřila spousta budov ať už nádražních nebo strážních domků, že trať měla celkem tři velké mosty s kamennými podpěrami s mostovkami z ocelové příhradové konstrukce a dá si to dohromady s faktem, že se stavěla před 150 lety, musí uctivě smeknout a musí mu přijít líto, že takovéto dílo přišlo vniveč.


Most přes Bezručovo údolí. V roce 1986 odstřelem jeho pilíře přestal existovat. Krajní opěry byly ponechány.


Takto vypadá most, tedy to, co z něj zbylo, dnes.


Opěra na Reintzenhainské straně.


Ještě jednou zblízka.


Ještě jednou zepředu i s borovičkou na vršku.


Pohled z Křimovské opěry.


Křimovská opěra.


Křimovská opěra zdola.


Z protější strany.


Za Reitzenhainskou oporou. Příroda si už trať bere zase zpět.


V některých částech tratě se pro hustou vegetaci už nedá projít.


Nejzachovalejšími částmi trati tak zůstavájí ochranné valy proti sněhu.


A na závěr můj objev. S tratí sice nesouvisí, ale je na ní umístěno a na webu zaniklé trati tohle tábořiště nemají. Je kousek za Reintzenhainskou oporu. Minimalistické tábořišťátko…


s vkusným samorostlým totémkem a kosterními pozůstatky zbloudilých uhynulých turistů……

Ještě dva odkazy, které mě vlastně k trati přivedly:
Weby nadšenců mapující zbytky pracovních táborů na Sibiři

http://www.gulag.cz/cs

http://www.mrtvatrat.cz/

A web nemenších nadšenců který popisuje historii a technické parametry tratiKřimov-Reintzenhain, obsahuje dobové fotografiea v kterém si, mimo mnohé další, můžete projít celou trať virtuálně.

http://www.zeleznice.vanovi.net/

Moje uctivá poklona všem tvůrcům těchto webů.

Vladimír Šťastný http://vladimirstastny.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=434549

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (1hlasů, průměr: 5,00 z 5)
Loading ... Loading ...

Co by Vás mohlo zajímat



Jedna odpověd na článek “V zemi nikoho”


  1. Po vodopádech a stopách zaniklé i nezaniklé činnosti v Bezručově údolí aneb v Zemi nikoho 2. « Krušné hory Krušnohorsky myslet, žít a snít
    08. dubna 2017
    6.45

    […] časem jsem zde zveřejnil blog nazvaný v Zemi nikoho. Mapoval část zaniklé trati Křimov – Reitzenhain, v Bezručově údolí, které trať […]

Odpovědi


× 9 = 63




© 2009 Krušné hory Krušnohorsky myslet, žít a snít.