Zimní Kalek s duší kostela sv.Václava

Stačí málo, i když to někdy vyžaduje vůli, překecat svou vlastní lenost. A pak vyrazit busem v jednu, ve čtyři se s ním vrátit s příjemným šoférem.
A mezitím si projít okruh okolo Kalku, zažít i západ, dvě tři hodinky pobyl, nikoho nepotkal.

Pak si říkám – nebuď nikdy línej

Neskutečně si ten kostel oblíbil. Dospěl jsem do stadia že nefotím chrám, ale spíš jeho duši. A pokaždé je jiná. Umí být tajemná, mystická. Zatemněná mračna jsou v protisvětle jen na chvilku osvícena sluníčkem, komparsem jest bělostný sníh.

Stačí však pouhá hodinka.

A atmosféra se stává diametrálně rozdílnou. Temné mraky to vzdají a sluníčko shůry při postupném klesání k horizontu osvítí do zlatova všemocný symbol křestanství.

Snová, plná naděje a tužeb.

Takový je kostel Svatého Václava.

Symbolem Kalku je nepochybně jeho nápadný kostel. Vysvěcen byl v roce 1702, zrestaurován v roce 1996. Původní většina obyvatelstva v Čechách byla protestantská. Ve třicetileté válce však porazila vojska císaře v Čechách šlechtu. Tím došlo roku 1620 k vyhnání protestantů ze Slezska, Čech a Moravy. Až 150.000 lidí se tenkrát muselo přestěhovat do Saska – tehdejší saský kurfiřt Johann Georg jim přistěhování povolil. Usadili se ve městech, jako byl např. Marienberg, kde svůj nový domov nalezli především uprchlíci z Jirkova a Chomutova. Řada malých obcí v blízkosti hranic byla brzy přeplněna a osady se stále rozšiřovaly, jako např. v okolí Seiffenu nebo Pfaffrody. Byly také zakládány nové osady, jako např. Johanngeorgenstadt. Mezi exulanty byla řada řemeslníků a obchodníků, kteří umožnili rozvoj hospodářství v regionu.

Stavební podoba
Jednolodní kostel má plochý strop. Půdorys konchou zaklenutého presbytáře je uvnitř půlkruhový, ale zvenčí trojboký. Z jižní strany k němu přiléhá sakristie. Na rozhraní lodi a presbytáře přiléhají k oběma bočním stranám patrové přístavky s oratořemi. V ose jihozápadního průčelí stojí věž.

Vybavení
Zařízení kostela pocházelo ze druhé poloviny devatenáctého století. Na hlavním oltáři býval obraz z roku 1915 od Ebeharta Eyserta. Vybavení doplňovala kazatelna, sochy svatého Václava a Panny Marie a mramorová křtitelnice z roku 1872. Dnes bez oltáře.