Krušné hory   Krušnohorsky myslet, žít a snít

10. června 2018   Muzea a štoly  

Oblasti: | Komentáře: 1 | 397 x přečteno

Montánní památky v okolí Hory Sv. Šebestiána

V okolí krušnohorské obce Hory Sv. Šebestiána se dochovala řada pozůstatků hornické činnosti. Obzvláště zajímavá jsou zavalená ústí důlních děl, drobné odvaly a pinkové tahy na Císařském pásmu (Kaiserzug) mezí Horou Sv. Šebestiána a Novou Vsí, další objekty jsou soustředěny na horním toku Chomutovky severně od obce. V příspěvku se doporučuje využití těchto památek jako turistického cíle a zabezpečení jejich příslušné ochrany.

Úvod
Hora Sv. Šebestiána leží ve východní části Krušných hor, přibližně 13 km sz. od Chomutova a 15 km severně od Kadaně. Okolí má charakter vysoko položené plošiny o průměrné nadmořské výšce kolem 840 m. Členitost rovinatého reliéfu se zvětšuje směrem k Nové Vsi na jihu a Bezručově údolí na jihovýchodě. Terén je často silně podmáčený a s četnými rašeliništi. Rozsáhlé přírodní rezervace (NPR/PR) Novodomské a Polské rašeliniště západně a severně od obce jsou významnou evropskou lokalitou a součástí ptačí oblasti Novodomské rašeliniště-Kovářská systému Natura 2000; celá oblast leží v CHOPAV Krušné Hory .

Podle nedoložených zpráv hledal rudy v okolí Hory Sv. Šebestiána už v roce 1384 královský bankéř a důlní podnikatel Jan Rotlev. Počátky rozsáhlejšího dolování jsou kladeny až do první poloviny 16. století. Doly byly v provozu až do konce 18. století a dílčí pokusy o těžbu přetrvaly až do století dvacátého. O jejich situaci a rozsahu svědčí četné odvaly, propady a pinkové tahy. Na rudních žilách byly dobývány stříbronosné olověné a měděné rudy, místy se vyskytovaly i rudy cínové. V podřadných množství jsou uváděny i kobalt, zinek, nikl, bismut a uranové minerály, k jejich zužitkování však nikdy nedošlo.

Historie
Historie dolování je známá poměrně málo. Hlavním důvodem je nedostatek listinných dokladů – většina jich shořela roku 1811 při požáru přísečnické radnice a značná část byla zničena přímo v obce v květnu 1945. Uchovaly se pouze zprávy uložené v Jáchymovském horním archivu a několika jiných menších archivech. Na přelomu 13. a 14. století byla na obchodní cestě do Saska v sedle mezi Wolfsbergem (nyní Novoveský vrch, kóta 885 m) a Listenbergem (návrší zvané nyní Na Listu nebo U Radaru, 858 m) zřízena pohraniční stanice a celnice. Kolem ní vyrostla osada zvaná Passberg. Ta byla za husitských válek zcela zničena. Na jejím místě vznikla počátkem 16. století Hora Sv. Šebestiána, hornická obec v majetku pánů z Veitmíle (1497–1560). V letech 1571–1594 patřila Lobkovicům, kterým byla při rekatolizaci v r. 1594 zkonfiskována. Od té doby zůstala v držení koruny, od r. 1597 se statutem královského horního města.

Podle záznamů v archivních materiálech a podle povrchových pozůstatků nebyla hornická činnost u Hory Sv. Šebestiána příliš rozsáhlá a svým významem se nemůže rovnat okolním lokalitám (Hora Sv. Kateřiny, Přísečnice). Těžba nedosahovala velkých hloubek, protože kvůli plochému a málo členitému terénu nebylo možné tehdejšími vodotěžnými stroji zvládat důlní vody. Po více než stoleté přestávce byly doly v první polovině 18. století znovu obnovovány a s malou intenzitou se jejich provoz udržoval až do počátku 19. století. Za poslední pokusy o obnovení těžby lze považovat geologický průzkum v 50. letech 20. století, jeho výsledky však nesplnily očekávání .

Situace důlních děl
Císařské pásmo. Největší význam měl žilný tah zvaný Císařské pásmo (Císařský couk, Kaiserzug) jižně od Hory Sv. Šebestiána. Doly na stříbro a kobalt zde byly v provozu až do konce 18. století. Vlastní Císařský tah má směr Z–V až SZ-JV a sestává z několika paralelních křemenných žil se sulfidy a kassiteritem. Důlními pracemi byly žíly sledovány na vzdálenost asi 1 600 m. Hloubku těžby odhadl Just na minimálně 40–50 m, dnes zavalená štola byla v jeho době přístupná v délce 150 m. Jejich průběh prozrazuje situace starých odvalů, které jsou seřazeny v linii od ústí Císařské štoly (Kaiserzugstollen) nad severním cípem rybníka nad Novou Vsí až na severní svah Novoveského vrchu. Na odvalech jsou někdy patrná místa zavalených jam.

Ty sloužily k těžbě, kdežto štola měla funkci odvodňovací. Po zaboření štoly dochází k zadržování důlních vod a ve srážkově bohatších obdobích k jejímu přetoku z výše položených důlních děl. Obzvláště pozoruhodný je objekt na parcele 715 – na kruhovém odvalu o velikosti cca 20×25 m a výšce 4 m je zatopený propad o průměru 7 m a hloubce 2,5 m, hladina vody je přitom výše než okolní terén. Asi po 800 m se linie odvalů rozděluje a od okraje lesa jsou patrné tři tahy těsně vedle sebe. Tahy sestávají z těsně vedle sebe ležících prohlubní kruhového až eliptického tvaru, které mají hloubku 1–3 m a často jsou lemovány podkovovitými až kruhovými obvaly. Propadliny jsou místy propojeny do souvislých příkopových dobývek, v současnosti již velmi zašlých. Kolmo na Císařské pásmo byla hnána Hluboká štola (Tiefenstollen), která už v roce 1568 měla délku přes 2 km (1 000 láter). Štola nejspíše podfárala i důl Grummerpach (Grummerpachfundgrub, předtím zvaný též Dar Boží – Gottesgab), který se nacházel cca 200 m sz. od jejího ústí.

V tomto případě šlo nejspíše o úklonnou šachtu, některé zdroje hovoří i o štole. Ústí tohoto díla dnes není v terénu patrné, místo se však vyznačuje dvojicí pod sebou situovaných přísvahových odvalů. U rozcestí na jižním okraji býv. střelnice (cca 350 m jz. od kóty 850 m, tj. severně od záp. konce Císařského tahu) je v hustém smrkovém lese skupina několika drobných odvalů. V haldovině převládají amfibolity. Na základě nálezu úlomků tmavozelené strusky se zapečeným dřevěným uhlím se domnívá Just, že by mohlo jít o staré práce na železo . Jižně od ústí Císařské štoly ležel starší Leonardův stříbrný důl (Leonhardi-Silberzeche), který byl počátkem 19. století na několik let obnoven (nejspíše s nevalným ýsledkem). Byl situován poblíž hráze rybníčka severně od Nové Vsi a dnes po něm není ani památky.

Území severně od Hory Sv. Šebestiána
Při severním okraji Hory Sv. Šebestiána ležel obecní důl Leopold (Leopoldi-Gemeindzeche) se stejnojmennou štolou, kde byla v 17. století těžena stříbrná ruda. Štola ústila v malém opuštěném lůmku u domu č. p. 134. Kolem r. 1790 byla znovuotevřena a udržována v provozu asi 15 let. Místo bylo zcela aplanováno v souvislosti s modernizací silnice. Počátkem 19. století (1818– 1825) byl obnoven provoz i na Matyášově štole (Matthäus-Stollen) západně od dolu Leopold. Štola ústila cca 20 m od silničního mostku. Malé rozměry odvalu svědčí o tom, že štola byla krátká a brzy opuštěná. Dnes je místo ústí zašlé a v terénu málo patrné. Dále k S a SV byly na březích Chomutovky (dříve Velký Assigbach) raženy štoly Kníže Nebes (Himmelfürst) a Boží Požehnání (Segen Gottes). Štola Kníže Nebes na levém břehu byla údajně 300 láter (600–700 m) dlouhá a těžila několik žil. Přes potok proti ní ústila štola Boží Požehnání, u níž se dodnes zachoval drobný zatravněný odval rozdělený odvodňovacím zářezem. Z pravého břehu Chomutovky u zaniklého rybníka u býv. Saxova mlýna (Saxmühle) uvádí Just drobný odval bez rudních minerálů, který nejspíše patří tzv. Leopoldistollen z přelomu 18. století (tzn. že by existovaly dvě Leopoldovy štoly). Na Malém Assigbachu (levostranný přítok Chomutovky) se těžil cín i stříbro v dole Palmbaum. Tomuto dolu patří nejspíše stopy po dolování u ústí do Chomutovky. Asi 100 m před mostkem u soutoku je těsně nad silnicí zavalené ústí štoly a pod silnicí odval a zbytky základů domku. Ve svahu nad silnicí je možno sledovat pinkový tah o délce cca 200 m. S tímto tahem ním souběžná je další linie na hřebeni od soutoku potoků. Pozůstatky jsou velmi zašlé a v terénu špatně patrné. Další projevy výše proti proudu Malého Assigbachu nejspíše souvisejí s barytovou žílou, která byla těžena v délce cca 200 m. Největší je odval na levém břehu, odvaly na pravém břehu se spojovaly v téměř souvislou dobývku. Nyní zde lze dohledat několik propadů.

Krušnohorské oko

Závěr
Terénní revize starých důlních děl byla provedena v rámci projektu ČGS-Geofond nazvaného Databáze hlavních důlních děl III. V okolí Hory Sv. Šebestiána bylo dokumentováno 58 objektů, z toho 47 důlních děl (25 již dříve evidovaných, 22 nových) a 11 deponií po hornické činnosti (nově evidované odvaly). Žádný z uvedených objektů není akutně rizikový pro životní prostředí či lidské zdraví, některé z nich lze však považovat za velmi významné z hlediska historicko-montanistického. V současné době, kdy po vstupu do volného evropského prostoru hledají příhraniční obce nové možnosti ekonomických aktivit, je jednou z cest zvýšení turistické atraktivity. Vhodné by mohly být například naučné stezky po montánních památkách, na kterých je možno poukázat i na ostatní zajímavosti v okolí. Na severním okruhu podél horního toku Chomutovky do Bezručova údolí zaujmou torza viaduktů zaniklé železniční trati v drsné horské přírodě. Jižní okruh přes Císařský tah by neměl opomenout smírčí kříže a památníky obětem pochodu smrti v Nové Vsi.

RNDr. Jaromír Tvrdý (GP Karlovy Vary)

Použité podklady
[1] Beneš K. (1953): Předběžná zpráva o komplexním geologickém mapování v širším okolí Hory Sv. Šebestiána v Krušných horách. – ÚÚG
Praha (GF P005043).
[2] Breiter K. (1980): Studium minerálních paragenezí Hora Sv. Šebestiána a Hora Sv. Kateřiny. Diplomová práce. – PřFUK Praha (GF
P031123).
[3] http://www.geoportal.cenia.cz/
[4] http://www.geofond.cz/mapsphere/
[5] http://www.sebestian.cz/
[6] Jangl L. (1959): Rešerše archivního materiálu pro lokalitu Hora Sv. Šebestiána. – ÚÚG Praha (GF P011248).
[7] Just J. (1959): Geologie a mineralogie ložiska Hora Sv. Šebestiána v Krušných horách. Diplomová práce. – PřFUK Praha (GF P010973).
[8] Kořan J. (1947): Mapa starých hornických prací v okolí Hory Sv. Šebestiána (GF KH-MA-A0297).
[9] Tichý K. (1960): Závěrečná zpráva Hora Sv. Šebestiána. Surovina: polymetalické rudy (Sn, Cu, Zn, Pb, Ag). – Geologický průzkum Praha
(GF P012093).

Krušnohorské oko

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (3hlasů, průměr: 5,00 z 5)
Loading ... Loading ...

Co by Vás mohlo zajímat



Jedna odpověd na článek “Montánní památky v okolí Hory Sv. Šebestiána”


  1. Helpwithmath
    12. června 2018
    3.14

    Děkuji všem za podporu a za komentáře help with math

Odpovědi


9 + = 15




© 2009 Krušné hory Krušnohorsky myslet, žít a snít.